Meteor o zvířecích outsiderech, teplotě dinosaurů a topení ryb

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jsou zvířecí outsideři nejchytřejší?

V nově zveřejněné studii vědci sledovali inteligenci kopytníků. Bylo to pro zvířata obzvláště těžké, protože jejich úkolem bylo otevírání krabice, a to jde s kopyty velmi špatně. Vědci zároveň sledovali, kdo je ve skupině lídrem a kdo outsiderem. Předpokládali, že to budou právě lídři, kteří otevřou krabici nejrychleji a budou nejúspěšnější. Opak byl pravdou. Jak je to možné, vysvětloval v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr.

Spontánní štěpení prvků

Radioaktivita|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Roku 1939 byl zveřejněn objev štěpení jader uranu pomocí neutronů. Už po několika týdnech vyšly i první práce o tom, že při štěpení kromě trosek uranového jádra vzniká více neutronů, než se spotřebuje na vlastní štěpení. Sovětští fyzici Georgij Fljorov a Konstantin Petržak se rozhodli štěpení důkladně proměřit. Napadlo je změřit uran ještě před zahájením řízeného štěpení. Už už si mysleli, že pozadí je podle očekávání nula, když tu se ozvalo zapraskání. Po něm další... Co to? Že by se uran štěpil samovolně, takříkajíc sám od sebe? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Byli dinosauři teplokrevní?

Tyranosaurus Rex |foto:Shutterstock

Odborníci se touto otázkou zabývají už hodně dlouhou dobu. Představte si obřího brontosaura. Stačilo by mu vyhřívat se na sluníčku? Při ohromném objemu jeho těla by přes noc nemusel vůbec vychladnout. Jestli byli dinosauři teplokrevní, se dá ukázat analýzou kostí. Dnes převládá názor, že většina druhů teplokrevná byla, jak nám potvrdil odborník na dinosaury dr. Vladimír Socha.

Je možné utopit rybu?

Karas stříbřitý |foto:Shutterstock

Zní to sice nepravděpodobně, ale odpověď je ano. Ta kladná odpověď se samozřejmě netýká jakékoli ryby. V našem případě jde o druhy, které patří do skupiny ryb labyrintních. Ty jsou, kromě žaber, vybaveny ještě speciálním dýchacím orgánem – labyrintem. Ten se vytvořil nad prvním žaberním obloukem a tvoří ho soustava silně prokrvených kožních výrůstků, které přebírají kyslík ze vzduchu a předávají ho do krve. Jsou to jakési pomocné plíce, které doplňují nedostačující výkon žaber. Zážitky zoologa Karla Pecla čte Miloň Čepelka.

Proč mají hvězdárny kopuli?

První hvězdárny bychom nepoznali, byly to jen budovy s vysokými okny. Ke kopuli vedla ještě dlouhá cesta. Observatoře zpočátku kopule neměly prostě proto, že k nim nebyl důvod. Navíc výroba kopule je poměrně složitá, protože musí být přesná, aby bylo možné s kopulí otáčet. Pokrok pozorovací techniky ale postoj stavitelů změnil a přišla éra observatoří s kopulemi. Podrobnosti popsal Ing. Štěpán Kovář z České astronomické společnosti.

Životní osud lékaře Paracelsa

Jmenoval se Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, nicméně do historie vstoupil pod jménem Paracelsus. V oboru lékařství jde o pojem. Reformoval medicínu, aby byla, dalo by se říct, víc vědecká. Počátkem 16. století šlo o velký pokrok. Zároveň šlo o velmi složitou osobnost, se kterou téměř nikdo nevydržel. Otevřeně zpochybňoval autority své doby, což mělo špatný vliv na jeho kariéru. Tato osobnost zaujala Josefa Kleibla, zakladatele a dlouholetého redaktora Meteoru, natolik, že v roce 1989 nechal natočit šestidílnou dramatizaci o životě Paracelsa. Lékař leží na smrtelné posteli, vzpomíná na svůj život a hlavou mu hlodá svědomí…

Scénář napsala Helena Benešová, mistrem zvuku byl Miloslav Turek, režie se ujala Jiřina Martínková. Účinkují: Eduard Cupák, Josef Červinka, Radovan Lukavský a Jiří Holý.