Meteor o fotografování ptáků, ochutnávání mamutího masa a umělém barvivu

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jak fotografovat ptáky?

Čáp bílý|foto:Shutterstock

Foťák, jeden prst na spoušti a oko, kterému nic neunikne. Tak musí být vybaven každý, kdo se vydá fotografovat přírodu. Jenomže některé živé objekty se nechtějí nechat fotit. Bojí se. Samozřejmě lze fotografovat z dálky, ale je to na úkor kvality snímku. Někteří nadšenci se proto dobře zamaskují a plíží se nenápadně co nejblíž. Někdy to přináší nečekané zážitky. Přesně na tohle téma Miloň Čepelka vyprávěl zážitek zoologa Karla Pecla.

Můžeme ochutnat mamutí maso?

Mamuti vyhynuli před osmi tisíci lety |foto:Shutterstock

Jak roste počet obyvatel planety, roste i spotřeba masa. Řada firem se pokouší vyrobit maso laboratorně a ušetřit přírodu. První pokusy vypadají nadějně, ale výroba ve velkém, která by se stala běžnou součástí našeho jídelníčku, se zatím nekoná. Mezi jinými experimenty teď vědci dokázali vypěstovat za pomoci úpravy DNA mamutí maso. Jak to proběhlo? Můžeme ho jíst? O tom hovořil genetik Jan Pačes.

První umělé barvivo

Purpurový textil |foto: engin akyurt, Pixabay, Licence Pixabay

Při pokusu oxidovat anilin dvojchromanem draselným dostal pouze nevábnou černou sraženinu zcela nepodobnou bílým krystalkům chininu. Mladý chemik William Perkin ji znechuceně vyhodil – a potom si při čištění baňky horkým etanolem všiml, že líh ze zbytků sraženiny vymývá krásně purpurovou barvu. Když pak do ní vložil kus hedvábí, držela i po týdnu bělení sluncem a praní mýdlem! První umělé barvivo bylo na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Koho napadlo využít letokruhů stromů?

Díky letokruhům se dá poznat nejen stáří stromu, ale třeba i podnebí v dávných letech |foto:Shutterstock

Když se podíváte na pokácený strom, všimnete si v místě řezu nápadné struktury. Každý rok života stromu vytvoří jednu čáru. Tyto tzv. letokruhy jsou různě silné a mají různé odstíny. Vše závisí na tom, jaký byl rok. Jenže do kmenu se ukládá ještě jiná informace. Je v něm zakódován záznam o aktivitě Slunce. Tu je možno sledovat až 2000 let do minulosti. Objev vznikl úplnou náhodou, jak nám potvrdil doc. Martin Šolc z MFF UK.

Sherlock Holmes a případ s houbami

Anglický detektiv Sherlock Holmes se báječně hodí do pořadu Meteor, neboť ve své práci vždy využíval vědeckého přístupu. Jeho široké znalosti ve spojení s úžasnými kombinačními schopnostmi mozku dokázaly uspět tam, kde jiní ztroskotali. Přímo pro Meteor byla napsána řada příběhů. Rozhlasovou dramatizaci Sherlock Holmes a případ s houbami vysílal Meteor poprvé roku 1990. Slavný detektiv v něm řeší případ podivného chování vyhlášeného houbaře.

Scénář napsal Rudolf Čechura, režii měl Karel Weinlich. Účinkují Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Josef Somr, Eva Klepáčová, Jan Skopeček, Jiří Samek a Jan Řeřicha.