Zpravodajka Hana Scharffová si se svým jménem v Německu užila

26. duben 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hana Scharffová

Naším dnešním (26. dubna) hostem v pořadu Je jaká je byla Hana Scharffová, bývalá zahraniční zpravodajka České televize, kterou můžeme znát např. z oblíbeného pořadu Objektiv.

Novinářská křepelka pro rok 2006, to je Hana Scharffová. Od mládí snila o dobrodružném životě a právě konkrétní sen ji zavedl do České televize, kde nakonec získala místo zahraniční zpravodajky v Německu. Na prestižním postu se udržela dlouhé 4 roky, což chce nepochybně odhodlání a nezbytnou dávku talentu.

Hana Scharffová dovede být pěkně „ostrá“

Německé slovo „scharf“ znamená: ostrý, přesný, bystrý (pozn. redakce: také "škopek"). Je taková i H. Scharffová? „Občas dovedu být ostřejší, ve smyslu úsečnosti nebo příkrosti, ale snažím se být spíše milá. To ať posoudí jiní.“ Ovšem být žena a být „scharf“ může reportérce přinést spíše komplikace - díky přenesenému, až trochu lechtivému významu slova. Sama říká, že zacházet se svým jménem musí tedy opatrně.

Disciplinovaný život podle pravidel

Němci jsou až neuvěřitelně organizovaným a disciplinovaným národem. Celý jejich život protkávají pravidla, podle kterých je lépe se řídit, pokud člověk nechce mít potíže se zákonem: „Povinností je např. třídit odpadky. Musíte se soustředit nejen na to, jaký materiál kam správně vhodíte, aby na vás nedopadl hněv tzv. kontrolorů odpadu, ale v jakou hodinu se smetím jdete! Např. v Berlíně se dodržuje polední klid a pokud by člověk vyhazoval sklo v obědové pauze, rovnou by na něj spoluobčané zavolali policii.“ Pro nás je takovéto přísné nastavení společenských pravidel spíše nepředstavitelnou utopií, na druhou stranu podle H. Scharffové mnoho z těchto omezení „pročišťuje atmosféru“ a zlepšuje kultivovanost života většiny Němců.

Německo pod sněhem

Reportérův denní chléb

Říká se, že profese korespondenta bývá zřídkakdy nudná a v době rychlých médií to platí prý dvojnásob. Permanentně je třeba mít sbalený kufr a být 24 hodin v pohotovosti, získávat čerstvé a věrohodné informace je nezbytnou podmínkou: „Člověk se naučí balit rychle. Nezapomenu na prosinec roku 2004, kdy ostrovní stát Srí Lanka zasáhlo ničivé tsunami a musela jsem vycestovat v řádu desítek minut. Netušila jsem, jaké tam je počasí, jestli budu mít kde spát a co mě na místě vlastně čeká.“ Mnohem raději se ale H. Scharffová vydává na zahraniční cesty alespoň ve dvoučlenném týmu, což je prý pro televizní reportérku nezbytné minimum.
Doprovodný kameraman musí umět zachytit nejen malebné snímky, ale např. i zpracovat výsledný obraz nebo řídit motocykl, pokud je zapotřebí rychle se přesouvat po místech nepokojů. Bez všestrannosti a vysokého stupně profesionality nelze v mnohdy těžkých podmínkách obstát.

Více si poslechněte v záznamu rozhovoru s Evou Kvasničkovou…

autor: Jan Sklenář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová