Živé ploty zakládáme formou rigolů a pravidelně střiháme, radí zahradník
Výsadba živého plotu není podle zahradníka Pavla Chlouby nic složitého, jen je potřeba nezapomínat na několik základních pravidel.
„Velmi často vídávám živé ploty zakládané metodou jednotlivých jamek v trávníku. To je na fyzickou práci mnohem jednodušší, ale je potřeba si uvědomit, že když necháme trávník kolem jednotlivých rostlin, tak za prvé ho musíme pravidelně sekat a za druhé tráva kolem rostlin je konkurenční a velmi zpomaluje vývoj toho živého plotu,“ vysvětluje zahradník.
Doporučuje jakýkoli živý plot zakládat formou rigolů. „Vykopeme rigol, který je minimálně o polovinu širší, než je zemní bal rostliny. Takže jestli máme zemní bal 50 cm velký, tak se vyplatí rigol, který je metrový. Jestli vysazujeme rostliny z květináče, tak nemusíme být tak velkorysí.“
Vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami se budou lišit v závislosti na velikosti rostliny. Když použijeme průměrné rostliny vysoké 40 až 70 cm, tak je vysadíme na vzdálenost sedmdesát centimetrů.
Péče po výsadbě
Rostlina se řeže ideálně hned po jejím vysazení. „Velmi často vidím zanedbané živé ploty z tújí právě z toho důvodu, že jeho pěstitel nechtěl do rostlin zasáhnout, protože mu bylo líto je zkracovat. Pokud to neuděláme, rostliny rostou svým rytmem, ale jsou poměrně řídké v dolní části.“
Termín řezu se odvíjí od počasí. První v předjaří od začátku února do dubna, druhý je na konci června a třetí počátkem září. Provádí se jak shora, tak z boků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
