Ženy na vedlejší koleji... Imigrantky z bývalé Jugoslávie mají i po mnoha letech práce u nás problémy s penzí
Migrantky-seniorky z bývalé Jugoslávie říkají, že jsme je u nás potichu odstavili na okraj společnosti. Většina z nich dostala kvůli věku výpověď, i když by chtěly pracovat. Jejich penze je totiž i kvůli počtu odpracovaných let tady obvykle velmi malá. Čeká něco podobného za pár let Ukrajince?
„Migrace je jako bývalý manžel, otec vašeho dítěte. A vy se jí nikdy nezbavíte,“ říká ve své anonymní zpovědi jedna z respondentek dokumentu Goranky Oljači. Do ČR přišla s dcerou během války v Bosně a Hercegovině. Když válka v roce 1996 skončila, ze zdravotních důvodů se domů nevrátily.
Téměř od začátku pracovala ve svém oboru (což se málokomu podaří) a byla „ukázkovým příkladem“ dobře zvládnuté integrace do české společnosti. Dcera mezitím vystudovala Karlovu univerzitu, našla si zaměstnání a vdala se za Čecha.
42 let práce pro nic
Jenže její maminka se zaslouženého klidu na konci úspěšné profesní a životní dráhy nedočkala. Ze dne na den dostala výpověď a jako 60letá se ocitla na samém dně. Bez zaměstnání, bez zdravotního pojištění a perspektivy.
„Štve mne, že celý život, 42 let, pracuji. A teď, když jsem stará, nemůžu z toho žít. To je vlastně to nejhorší,“ říká jiná migrantka-seniorka. Vyjadřuje tím jádro problému, s kterým se imigrantky potkávají.
Projekt SIMI
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) uznalo, že ženy imigrantky v předdůchodovém a důchodovém věku jsou ve specifické a nezáviděníhodné situaci a že jim příslušné české služby a předpisy spíše komplikují život, než aby jim pomáhaly. Ty v původních zemích oplývají lhostejností.
Ve svém projektu Ženy na vedlejší koleji, se SIMI rozhodlo zmapovat jejich situaci a udělat kvalitativní výzkum první válečné vlny žen z bývalé Jugoslávie. Rozhodlo se poskytnout jim právní i sociální poradenství a také otevřít společenskou debatu na toto téma včetně prosazování legislativních změn.
Dramaturgie a režie pořadu Lenka Svobodová, mistr zvuku Roman Špála.
Záznam tohoto i dalších dokumentů Dobré vůle najdete v anšem audioarchivu iRadio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
