Ženy na vedlejší koleji... Imigrantky z bývalé Jugoslávie mají i po mnoha letech práce u nás problémy s penzí

13. srpen 2016

Migrantky-seniorky z bývalé Jugoslávie říkají, že jsme je u nás potichu odstavili na okraj společnosti. Většina z nich dostala kvůli věku výpověď, i když by chtěly pracovat. Jejich penze je totiž i kvůli počtu odpracovaných let tady obvykle velmi malá. Čeká něco podobného za pár let Ukrajince?

„Migrace je jako bývalý manžel, otec vašeho dítěte. A vy se jí nikdy nezbavíte,“ říká ve své anonymní zpovědi jedna z respondentek dokumentu Goranky Oljači. Do ČR přišla s dcerou během války v Bosně a Hercegovině. Když válka v roce 1996 skončila, ze zdravotních důvodů se domů nevrátily.

Téměř od začátku pracovala ve svém oboru (což se málokomu podaří) a byla „ukázkovým příkladem“ dobře zvládnuté integrace do české společnosti. Dcera mezitím vystudovala Karlovu univerzitu, našla si zaměstnání a vdala se za Čecha.

42 let práce pro nic

Jenže její maminka se zaslouženého klidu na konci úspěšné profesní a životní dráhy nedočkala. Ze dne na den dostala výpověď a jako 60letá se ocitla na samém dně. Bez zaměstnání, bez zdravotního pojištění a perspektivy.

„Štve mne, že celý život, 42 let, pracuji. A teď, když jsem stará, nemůžu z toho žít. To je vlastně to nejhorší,“ říká jiná migrantka-seniorka. Vyjadřuje tím jádro problému, s kterým se imigrantky potkávají.

Seniorka (ilustrační obrázek)

Projekt SIMI

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) uznalo, že ženy imigrantky v předdůchodovém a důchodovém věku jsou ve specifické a nezáviděníhodné situaci a že jim příslušné české služby a předpisy spíše komplikují život, než aby jim pomáhaly. Ty v původních zemích oplývají lhostejností.

Ve svém projektu Ženy na vedlejší koleji, se SIMI rozhodlo zmapovat jejich situaci a udělat kvalitativní výzkum první válečné vlny žen z bývalé Jugoslávie. Rozhodlo se poskytnout jim právní i sociální poradenství a také otevřít společenskou debatu na toto téma včetně prosazování legislativních změn.

Dramaturgie a režie pořadu Lenka Svobodová, mistr zvuku Roman Špála.

Záznam tohoto i dalších dokumentů Dobré vůle najdete v anšem audioarchivu iRadio.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová