Země, která bdí nad přírodou a kde vládu zajímá, jestli jste šťastní. To není sci-fi! To je Bhútán

Bhútán
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bhútán

Bhútán je jediná země na světě, ze které nikdo nechce nastálo pryč. Přestože tam existuje izolace a platí různé zákazy.

V letech 1990–2000 v Bhútánu platil zákaz sledování zahraniční televize. A internet tam funguje až od roku 2000. Bhútánský vládce ale asi věděl proč. „S televizí se tam významně zvedla kriminalita. Je to námět k zamyšlení i pro nás,“ pokyvuje hlavou cestovatelka Lilia Khousnoutdinova.

V Bhútánu se striktně bdí nad ekologií. „Bhútán je světovým příkladem toho, že to jde. Veškerou elektřinu vyrábějí z obnovitelných zdrojů a používají z ní jen 10 %. Zbytek jde na export. Je tam spousta omezení kde a jak se má stavět, aby příroda a zvířata mohla prosperovat,“ popisuje cestovatelka.

Hrubé domácí štěstí

„Ústava nařizuje, aby minimálně 70 % země bylo pokryto lesy. Bhútán je jedinou zemí, kde tygři a leopardi žijí v harmonii.“ Svoji spokojenost Bhútánci neměří hrubým národním produktem, ale hrubým domácím štěstím. To zjišťují tři agentury pomocí dotázníků přímo ve vesnicích.

„Těch indikátorů je kolem 130 a spadá tam například psychologická pohoda, spirituální štěstí, rodina, komunita, ekologie...“ Bhútán taky silně omezuje příliv turistů a průmyslu. „Každý turista musí platit taxu 250 dolarů denně.“ Z toho ale 60 dolarů jde hned na sociální projekty.

Turisti musí respektovat místní zvyky

„Na každého cizince je přísně dohlíženo. Aby respektoval místní tradice, věděl, co má dělat v chrámu a choval se slušně k místním lidem.“ Do různých regionů se cestuje na povolení. „To se ale získává snadno. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že bych někam nesměla.“

Jak se vůbec sama Lilia Khousnoutdinová do Bhútánu dostala? Studovala na Oxfordu společně s bhútánským princem. „Uhranul mě příběhy o pohádkovém království.“

Jigme Khesar Namgyel Wangchuck, Džigme Khesar Namgjel Wangčhug

Láska a hrdost obyvatel

Říkala si, že je jen zapáleným vlastencem. „Ale když jsem tam přijela a rozhlédla se, začala jsem plakat.“ Král je v Bhútánu považovaný za poloboha a kdyby vyjádřil názor, tak jeho slovo je finální. „Ne proto, že by se ho lidé báli, ale proto, že ho milují.“

Přesto není nic ideální. „Je tam existenční krize, spojená s velkou nezaměstnaností. A když se otevřeli vnějším vlivům, zjistili, že existují jiné způsoby života a to přineslo jiné touhy. Ale ta láska a hrdost na vlast mi přijde inspirující,“ uzavírá Lilia Khousnoutdinová.

Lilie Khousnoutdinová