Zapomeňte na zimu, jakou pamatujete z dětství! A další předpovědi meteorologa na příští roky
Zapomeňte na klasickou zimu a kulicha vyměňte za plavky. A přestaňte věřit pranostikám. Jak to tak vypadá, bude v příštích desetiletích lidstvu pořádně horko a boj se suchem nebude brát konce. Mezitím budou politici přijímat další a další bezzubé deklarace na záchranu Země.
Ještě v dobách svých studií slyšel Jan Pretel o sovětském vědci, který předpovídal, že počasí půjde do extrémních podob. „Tenkrát jsme se smáli a mockrát jsem se mu za to omlouval,“ přiznává dnes vědecký tajemník Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Prázdná Pařížská dohoda
Co s tím? „Dlouho se o tom diskutuje, ale hmatatelný výsledek pořád není,“ říká s povzdechem Pretel. „V prosinci byla přijata tzv. Pařížská dohoda, o které se mluví jako o průlomové. Ale ta dohoda je volná a nemá závazné parametry. Ona říká, že by ty státy pro to měly začít něco dělat. Ale to není řešení.“
Změny v klimatu jsou patrné na všech částech planety. Třeba pro Maroko bylo typické sucho. „No a dva roky po sobě tam přišly extrémní srážky.“ Spíše než srážek bychom se podle Pretela asi měli bát sucha. S povzdechem totiž říká, že klasická zima, jakou si pamatuje z dětství, už asi nebude.
Jak je to s tím oteplováním
Podle vědců by se teplota v Česku měla do roku 2060 zvýšit o tři desetiny za dekádu. Něco podobného čeká i Asii. „Bohužel je teplota pouhým indikátorem toho, že se něco děje. I tahle drobná změna systém naruší a jednotlivé složky klimatického systému se začnou chovat nezvykle.“
Pretel připomíná, že období teplého a chladného klimatu už byly v dávných dobách. „My jsme v periodě teplejšího klimatu, ale když to porovnáme s periodou před 140 000 lety, tak se zdá, že ta změna je výraznější a rychlejší. A to nejsme na maximu toho, co v té době bylo.“
Globální oteplování v pranostikách
Termín globální oteplování sám považuje za matoucí. „Spousta lidí je přesvědčena, že se otepluje na celé planetě stejně a že každý další rok bude ještě teplejší. Tahle představa neodpovídá realitě,“ vysvětluje.
„Klimatický systém se mění mnohdy nevyzpytatelným způsobem, počasí je evidentně více extrémní. Klasické pranostiky přestávají platit.“ Stále jsou ale lidé, kteří se vývojem pranostik zabývají. „Možná, že za 50 nebo 100 let budou pranostiky vypadat úplně jinak, než jak je známe.“
Jak se dělá prognóza
Při svých výzkumech musí brát klimatologové v úvahu spoustu parametrů: „Jakým způsobem se bude společnost vyvíjet a jaké budou zdroje energie, protože od toho se odvíjí množství skleníkových plynů. Důležité taky je, kolik nás na planetě bude. A pak do toho bouchne Krakatoa a všechno bude jinak,“ směje se odborník.
Co si myslí o větrných elektrárnách a obnovitelných zdrojích u nás? Odkud se dají změny klimatu nejlépe pozorovat? Věří v boha? Více uslyšíte v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.