Záludné zájmeno jenž
V běžně mluveném jazyce používáme daleko častěji zájmeno který. Vztažné zájmeno jenž se objevuje spíš v projevech psaných a nezřídka nám jeho tvary působí potíže.
Otázka:
Mám problém s výrazem JEŽ a JENŽ. Jde mi o konkrétní větu: „Zbyl pouze název statku, JEŽ/JENŽ se shoduje už jen se jmény na náhrobcích.“
Tuto větu už opravovaly tři učitelky češtiny a nemají v tom jasno ani ony. Budu moc ráda, když to rozsoudíte.
Děkuji. MB
Odpověď:
Zájmeno uvozující danou vedlejší větu se musí shodovat v rodě a v čísle s podstatným jménem, ke kterému se významově vztahuje, pád zájmena je určen větněčlenskou rolí, kterou zájmeno plní ve vedlejší větě.
Jenž je ve vedlejší větě podmětem, tudíž je třeba hledat tvar pro první pád, a významově se zřejmě vztahuje k podstatnému jménu název, které je v jednotném čísle a je rodu mužského neživotného. Náležitý tvar prvního pádu rodu mužského neživotného je jenž. Věta má tedy znít: „Zbyl pouze název statku, jenž se shoduje už jen se jmény na náhrobcích.“
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
