Zahrada by měla být dobrá přítelkyně, myslí si zahradní architektka Ivana Buttry

5. únor 2022

Vystudovala architekturu, ale při dalším studiu ve Francii si ujasnila, že se chce věnovat zahradám. Jaké vlastnosti by měla mít správná zahrada?

„Měla by umět vyslechnout, nabít energií, utěšit slzy a pojmout celou rodinu, měla by žít nějakým příběhem,“ vysvětluje zahradní architektka. Považuje také za štěstí, že může jako pedagožka vychovávat mladé zahradní architekty, práce s mladými lidmi ji obohacuje.

Genealogie mě přitahovala odmalička

Ve volném čase tvoří rodokmen a považuje to za velké dobrodružství. Pátrá nejen po původu svého příjmení, ale díky digitalizovaným archivům se dostala do hloubky až deseti generací, objevila skláře, mistry hamerníky, kováře i spisovatele. Dostala se až k jednomu dokumentu mistra skláře, svého předka, který ji hodně pobavil. „Když měl platit poplatky vrchnosti, napsal dopis, kde prosil o prominutí poplatků, že ho to od umění zdržuje,“ vypráví s úsměvem.

Pro ten film žijeme

V posledních letech je Ivana Buttry také součástí rodinné filmové společnosti, do které se zapojili snad všichni členové její rodiny. A všechny je pevnou rukou spojuje maminka. Ivana Buttry, která se chopila funkce filmové producentky, považuje její relativně přísnou výchovu za základní kámen jejich fungující rodinné spolupráce.

V Nočním Mikrofóru představila nejnovější film svého bratra, režiséra a scénáristy Jana Eliáše Svatoše Až zařve lev. Hrdinou hraného dokumentu je Odorik z Pordenone neboli Oldřich Čech z Furlánska. „Byl to muž, který jako první Evropan došel až do Tibetu, ušel desetitisíce kilometrů. Je to neskutečná postava, opomíjená, a setkává se svědomím českého krále Přemysla Otakara II.,“ popisuje.

Z čeho jí u filmu běhal mráz po zádech? Proč si myslí, že nám středověk ťuká na rameno? A co pro ni znamenají stromy?

Spustit audio

Související