Záhada rukopisu. Josef Somr, Miroslav Táborský a další v dokudramatu k 200. výročí nalezení Rukopisu královédvorského

28. září 2017

Verše napsané na pergamenu droboučkým 2mm písmem jsou jedinečným literárním pokladem: 6 hrdinských eposů, romance, balada a 6 lyrických písní by měly být jen torzem obsáhlého souboru textů z 10. století. Jsou ale také důvodem nejdelšího literárně-historického sporu na světě. Jsou pravé, nebo je to geniální podvrh Václava Hanky a jeho přátel? Od 70. let 20. století žádné oficiální stanovisko neexistuje. A 200 let testů destruktivními metodami zanechalo svou památku…

Autorka: Bronislava Janečková
Účinkují: Dana Černá, Ivan Řezáč, Marek Holý, Jaroslav Vlach, Zdeněk Maryška, Lukáš Hlavica, Jiří Knot, Václav Knop, Jiří Meduna, Josef Somr, Hanuš Bor, Pavel Rimský, Michal Zelenka, Miroslav Táborský, Růžena Merunková
Režie: Dimitrij Dudík

Nejčastější závěry proti pravosti

  • Pojmy jako jarý, vojvoda, širý a další desítky slov ve staročeštině neměly ještě existovat. V Rukopise královédvorském se taky líčí bitva s cizinci u Hrubé Skály, ale tak se tomuto místu začalo říkat až od 18. století. Jiná bitva není vůbec historicky doložená.
  • Rukopis královédvorský je napsán něčím jiným než v té době běžným železitoduběnkovým inkoustem. Jeho inkoust by mohl být složen z chloridu železnatého, octanu amonného a klovatiny (všechny tyto látky byly v 18. století dostupné).
  • Aby falzátor dospěl k původní iniciále, musel někde svůj text roztahovat, jinde stlačovat. Proto je písmo psáno tak nerovnoměrně.
  • Na iniciále N je nalezena berlínská modř, která byla vynalezena až začátkem 18. století.
  • Iniciála N je přepsána z původního H a dodatečné zlacení mělo nejspíš skrýt stopy po původním písmenu.
  • Písmeno B na neúplné první straně není dotaženo k okraji. Text byl tedy napsaný už na neúplnou stranu a písař písmeno nedotáhl, aby se barva nepřelila přes okraj textu. To by ho prozradilo.

Nejčastější závěry pro pravost

  • Několik chemických rozborů a několik výzkumů vyvrátilo, že by se v případě Rukopisu královédvorského mohlo jednat o palimpsest (na rozdíl od Rukopisu zelenohorského).
  • Řada věcí, které Václav Hanka objevil, jsou nezpochybnitelně pravé středověké památky (např. rukopis Mastičkáře). Začátek 19. století je doba pojosefínské sekulalrizace klášterů, kdy se dalo nesmírné množství knih do pohybu a s nimi i texty, o nichž se ani nevědělo, že existují.
  • Václav Hanka sám byl špatný básník, těžko by něco takového dokázal složit.
  • Na začátku 19. století by se musel zjevit geniální chemik, který by dokázal rukopisy zfalšovat.
  • Berlínská modř na iniciále a dodatečné zlacení mohl způsobit sám Hanka, když chtěl rukopisům dodat zdání důvěryhodnosti. Mnoho let je sám odmítal dát z ruky.

„Pochybovačství bude jistě zaplašeno a rukopisy, které jsem nalezl, objeví se nám ve světle nejjasnějším jako nejdražší národní klenot,“ vzkazuje z minulosti Václav Hanka.

autoři: Bronislava Janečková , rota
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.