Začalo 70. Pražské jaro. V minulosti měl na festivalu evropský debut třeba Leonard Bernstein. Anebo fotbalový míč

Pražské jaro

V úterý 12. května začal festival Pražské jaro. Letos slaví 70 let. Od začátku do Prahy přivádí výjimečné umělce a vynikající (nejen) hudební okamžiky. A jeho současný ředitel miluje i prvý broučí rock and roll.

Pražskému jaru je už 70 let. Rozhodující byl rok 1946 a iniciativa Rafaela Kubelíka. „První ročník byl oslavou prvního výročí konce války a 50. výročí založení České filharmonie,“ připomíná ředitel festivalu Roman Bělor.

Na festivalu se objevila řada vynikajících umělců. „Mimořádným hostem byl tehdy v Evropě neznámý Leonard Bernstein.“ Na Pražském jaru to byl tehdy jeho evropský debut. „Pro velký úspěch se k nám vrátil i v roce 1947.“

Hvězdy, šampaňské a kopací míč

Podle ředitele festivalu Romana Bělora v sobě opravdu velké hvězdy spojují talent a lidské kvality. Nepotrpí si na výstřednosti. „Často to jsou renesanční lidé, kteří mají široký přehled. Drobné problémy ale k festivalu patří.“

Čtěte také

Pořadatelům třeba zamotal hlavu slavný britský houslista Nigel Kennedy. „Měl všemožná bláznivá přání, včetně velkého kyblíku s ledem a šampaňským v zákulisí s tím, že uprostřed svého koncertu vykopl do Smetanovy síně, k překvapení diváků, fotbalový míč. Ale to patří k jeho šoumenství.“

Klišé nechceme

Pražské jaro začíná tradičně Smetanovou Mou vlastí a až do roku 2003 končilo Beethovenovou Devátou s Ódou na radost. „Došli jsme ale k názoru, že pokud má festival pevný začátek, neměl by mít stejný konec, protože to dramaturgicky trochu svazuje.“

Čtěte také

Navíc se Óda na radost neoficiální znělkou EU a v některých zemích se hraje kolem Vánoc. „Stalo se z toho programové klišé.“ Podle Romana Bělora by se totéž dalo říct i o Mé vlasti. „Ta se ale ve světě nehraje zase tak často. A je to erbovní česká skladba.“

Co Čech, to muzikant?

S příslovím „Co Čech, to muzikant“ je to podle ředitele festivalu Romana Bělora trošku diskutabilní. „Ale s naší hudebností to není tak špatné.“

Základním hudebním školám se prý docela daří a člověk občas padne na velmi zdatné hudebníky. „Rád říkám, že jsme nejmenší národ s největším hudebním dědictvím. České hudební dějiny, to je skoro tisíc let.“

Roman Bělor.jpg

Na co nestačíme

Roman Bělor tvrdí, že sami nemáme kapacity na zpracování našich vlastních archivů. Ani hudebníky na to, abychom je všechny stačili zahrát. „Všichni vědí, že česká hudba je fenomén.“

Klíčovou otázkou je i kvalita současných interpretů. „Myslím, že situace není špatná. Měli jsme trochu krizi, co se týká špičkových osobností a ansámblů na světové scéně, ale já jsem optimista. Mladá generace začíná dělat zase díru do světa.“

Pražské jaro 2015

Co všechno je letos na programu festivalu? Jak probíhá plánování ročníků. Jak se Roman Bělor dostal k vedení Pražského jara? Více uslyšíte v iRadiu.