Za Jitkou Borkovcovou. Poslední rozhovor se ženou, která se podílela na tvorbě kultovních rozhlasových her i na protiokupačním vysílání

14. duben 2020

V sobotu 12. dubna 2020 ve věku 83 let odešla mistryně zvuku bytostná rozhlasačka a statečná žena pevných mravních zásad Jitka Borkovcová. Poslechněte si její poslední rozhovor na Dvojce z 26. března 2017.

Když se řekne rozhlas a jeho lidé, vybaví se většině posluchačů asi nejspíše moderátoři, snad herci, které slýchávají v rozhlasových hrách, nebo kteří jim čtou na pokračování z oblíbené knihy. Pak jsou ale takoví rozhlasáci, jejichž jméno znají jen zasvěcení, bez nichž by to ale jednoduše nešlo. Jednou z nich byla zvukařka Jitka Borkovcová.

Celý svůj profesní život zasvětila rozhlasu. Do budovy na Vinohradské 12 nastoupila v roce 1955 jako technička. Jiné uplatnění zde pro ni z kádrových důvodů nebylo možné. V práci se zvukem se ale čerstvá maturantka tak říkajíc našla. Obsluhovala mixážní pult a magnetofony, stříhala pásky.

Spolupracovala s legendami

Jitka Borkovcová z osobního archivu

V roce 1960 se Jitka Borkovcová poprvé jako technička dostala k práci na rozhlasové hře, spolupracovala s legendami rozhlasové režie, jako byli např. Miloslav Jareš, Jana Bezdíčková, Josef Červina nebo Josef Melč. V srpnu 1968 se aktivně podílela na legendárním vysílání Československého rozhlasu v prvních dnech okupace.

O čtyři roky později se při práci na Gogolově Revizorovi poprvé setkala s režisérem Jiřím Horčičkou. Rozuměli si, a tak se Jitka Borkovcová stala na dlouhou dobu Horčičkovou „dvorní“ zvukařkou. Jejich společné práce patří k tomu nejlepšímu, co v Československém rozhlase vzniklo, za mnohé jmenujme alespoň slavný seriál Let do nebezpečí podle románu Arthura Haileyho a dramatizaci Tolstého Vojny a míru.

Podepsala i Několik vět

Přestože po roce 1968 muselo z rozhlasu mnoho lidí odejít, stále tu zůstalo hodně takových, kteří si zachovávali vnitřní opozici vůči režimu. Patřila k nim i Jitka Borkovcová. S měnící se atmosférou 80. let se účastnila veřejných vystoupení a demonstrací, podepsala petici za propuštění disidentů Václava Havla, Miroslava Kusého nebo Jána Čarnogurského.

Když na jaře roku 1989 dostala od režisérky Hany Kofránkové petici Několik vět, s podpisem neváhala a udělala i něco, co tehdy nebylo zvykem – k podpisu přidala i své zaměstnání. Následoval postih, ztrátu zaměstnání se jí naštěstí podařilo odvrátit. V listopadu 1989 pak patřila k zakladatelům Občanského fóra v Československém rozhlase.

Pomáhala s vysíláním Svobodné Evropy

V 90. letech odešla do penze, ale spolupráce s rozhlasem se nevzdala. Na stanici Praha pracovala v redakci pořadu Host do domu, vypomáhala v ČRo 6 – Svobodné Evropě. Od roku 2001 učila studenty v elévské redakci Českého rozhlasu. Mladým tak předávala to, co ji dlouhá desetiletí rozhlasové praxe i život naučily. Nejen jim bude Jitka Borkovcová chybět. Čest její památce.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.