Za Jiřím Bradym. Dokument, ve kterém vypráví tragický příběh své sestry Hany z Osvětimi
Ve věku 90 let zemřel v noci na sobotu v Torontu Jiří Brady. Za války prošel několika koncentračními tábory. Do Kanady emigroval v roce 1951. Zkušenost s holokaustem se snažil předávat dětem prostřednictvím příběhu své sestry Hany.
Brady se narodil 9. února 1928. Za druhé světové války zahynuli oba jeho rodiče a třináctiletá sestra Hana v koncentračních táborech. Sám Brady prošel koncentračními tábory Terezín a Osvětim. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout.
Později se svou zkušenost s holokaustem snažil předat dětem prostřednictvím knihy i vzdělávacího programu Hanin kufřík. „Zlo musíte zastavit hned, dokud je ještě malé. Jinak se rychle rozroste a boj s ním může stát mnoho obětí.“ Tak mluvil s dětmi na školách nejen o holocaustu, ale třeba i o šikaně.
Holokaust viděný dětskýma očima
„Chtěli jsme i v Japonsku mluvit o holokaustu. A to hlavně s dětmi, aby lépe pochopily, kam až mohou vést předsudky a rasová nesnášenlivost. Uspořádali jsme výstavu, kde bylo mnoho černobílých fotografií. Ale bylo to málo,“ popisuje v dokumentu Fumiko Išioka, ředitelka Tokijského centra pro studium holokaustu.
„Obrázky prostě nemohly přiblížit dnešním dětem to, co se stalo. Chtěli jsme jim ukázat něco skutečného, a proto jsem odjela do Osvětimi, abych získala cokoli, co patřilo židovským dětem.“ Výsledkem byl balíček s dětskou ponožkou, botičkou, svetříkem, plechovkou jedovatého plynu Cyklon B a především hnědý kufřík. Na něm bylo bílým písmem napsané Hana Brady, sirotek.
„Děti se ptaly: Kdo byla ta Hana? Co se jí stalo? Bylo mi jasné, že pouhé jméno na kufříku nestačí. Chtěla jsem, aby se stal symbolem života a ne smrti anonymního dítěte. Chtěla jsem dětem ukázat, jaký krásný a šťastný život prožila jeho majitelka, aby lépe pochopily, co bylo zmařeno.“ A i když neuměla česky, podařilo se jí vypátrat Jiřího Bradyho.
Jiří Brady
Ve své rodné zemi se Jiří Brady do širšího povědomí dostal na podzim 2016. Tehdy přijel do Česka převzít údajně slíbené státní vyznamenání. Prezident Miloš Zeman mu ho ale neudělil. Jádrem nedorozumění byla podle Bradyho synovce a tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana jeho schůzka s dalajlámou.
Brady tehdy řekl, že ho mrzí, že vyznamenání nakonec nedostal: „Já jsem dostal už tolik vyznamenání, že jestli ho dostanu tady nebo ne, to je prosím úplně jedno. Dostal jsem vyznamenání od německého prezidenta a ontarijské vlády, královny Alžběty a tak dále, bylo by ale příjemné, kdybych ho dostal také ve své mateřské zemi.“
Autorka: Lenka Svobodová
Režie: Yvona Žertová
Technická spolupráce: Ivana Možná a David Janečka
Související
-
Jiří Brady se dožívá devadesátky. Díky knize Hanin kufřík...
Přesně před devadesáti lety se narodil Jiří Brady. Jako malý chlapec přežil koncentrační tábor v Osvětimi, kde ztratil oba rodiče i mladší sestru. Právě její kufr h...
-
Hidden Child: Přežili holocaust, ale za jakou cenu?
Doba je okradla o normální dětství. Pro svůj původ byli za války vyloučeni ze škol, ze sportovních klubů. Nesměli na koupaliště, nesměli mít psa... Během holokaustu...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.