Z každé nové role mám strach, třesu se trémou a nadávám si, říká Alena Mihulová

14. listopad 2018
Host do domu

Alena Mihulová je prý introvert, ale přesto si ráda povídá s lidmi. K herectví se dostala v podstatě náhodou, díky vystupování v amatérském souboru.

Od té doby hodně pokročila. Má za sebou slavné filmy, natáčení se zahraniční produkcí. Poslední její snímek se jmenuje Zlatý podraz a chystá se i premiéra Chvilky.

V něm, stejně jako ve Zlatém podrazu, hraje roli matky. „Hlavní roli má Jenůvka Boková a té já hraju maminku. Jedná se o celovečerní debut režisérky Beáty Parkanové,“ prozrazuje jen to málo, co může.

Herečka přiznává, že má z každé role obavy. „Já mám strach pokaždé. A před premiérou byste mě nechtěli vidět, to si vždycky nadávám, že jsem si mohla vybrat nějaké jiné povolání. Ale nemohla,“ přiznává herečka.

Její první velká role v hořké komedii Sestřičky ji ovlivnila na celý život, díky ní totiž poznala svého budoucího muže, režiséra Karla Kachyňu. Mihulová tehdy uspěla v konkurenci pěti tisíc uchazeček.

„Vždycky před premiérou když mám trému a úplně se třesu, tak si říkám, že nebyl nejchytřejší nápad na ten konkurz jít. Ale díky setkání s mým mužem a dcerou, za kterou jsem mu strašně vděčná, to bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě.“

Proč má ráda „adrenalinové“ aktivity? Co jí dala Jánačkova akademie? Jaký je rozdíl mezi prací pro českou a zahraniční produkci?

autoři: Stáňa Lekešová , mjp
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.