Witajce w Serbach!
Lužičtí Srbové jsou jeden z nejmenších národů Evropy a jediná národnostní menšina v Německu.
Žijí především v jihovýchodním cípu Saska a v jižních oblastech Braniborska. Jsou potomky rozsáhlého slovanského osídlení, které kdysi sahalo až k Baltu.
Zatímco ještě v první polovině 20. století museli čelit násilné germanizaci, dnes, přestože mají zaručena všechna národnostní práva, na ně tlačí přirozená asimilace a globalizace.
Kvůli vysoké nezaměnanosti ve východních spolkových zemích jsou také často nuceni hledat práci mimo svůj region. Přesto se jim daří svůj jazyk předávat mladé generaci a ještě pro něj získávat i své německé spoluobčany.
Klikněte na video a podívejte se na jeden z tradičních lužickosrbských zvyků!
Projekt Witaj
V mateřských školkách rozvíjejí projekt Witaj. Spočívá v tom, že děti od vychovatelek slyší pouze lužickosrbský jazyk. Většina z nich přitom pochází z rodin, kde se mluví jen německy.
Děti nejprve lužickou srbštinu poslouchají a odpovídají v němčině. Pak přidají tu a tam nějaké lužickosrbské slůvko. Pokud po školce přejdou do lužickosrbské školy, brzy plynně ovládají oba jazyky. To jim také otevírá cestu k Čechům, Polákům a dalším slovanským národům.
Není, kdo by učil
Zájem o dvojjazyčný způsob vzdělávání stále roste. A naráží na problém nedostatku kvalifikovaných pedagogů.
Zdá se, že po staletích národnostních bojů si Němci i Lužičtí Srbové uvědomují, že je vzájemná koexistence obohacuje. Při návštěvě Budyšína, neformálního hlavního města hornolužických Srbů, se o tom přesvědčil i autor dokumentu Jakub Šiška.
Režie Markéta Jahodová, dramaturgie Lenka Svobodová, zvukový mistr Tomáš Gsollhofer.
Poslouchejte v sobotu 2. července od 18:30 na Dvojce. Nebo pak až do 30. srpna 2014 v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.