Vzletem sokolím - kopie
Čtyřdílný dokudramatický seriál, který připomíná roky 1918, 1938, 1948 a 1968 na půdorysu sokolského hnutí u nás. Civilní dramata a osobní příběhy na pozadí velkých dějin.
Česká obec sokolská, známější jako Sokol, je naprosto ojedinělý fenomén v českých a pravděpodobně i evropských dějinách. Založena na vlasteneckých a olympijských idejích provází českou společnost na vrcholech její historie i v jejích nejhlubších propadech. Odráží se v ní to nejlepší z českého vlastenectví a zároveň sebou nese slabiny nacionalismu.
Vlády všech režimů si byly vědomy potenciálu masové sportovní organizace a snažily se jí využít či zneužít, respektive ho eliminovat a to v případě fašismu a komunismu těmi nejdrastičtějšími prostředky. Často existovala úzká vazba špiček Sokola na společenský a politický vývoj země.
V dějinách Sokola tak vedle Masaryka, Beneše výrazně figuruje například i Gottwald. Přes dějiny Sokola můžeme vyprávět i podstatnou část historie České republiky. Pro náš cyklus vysílaný na stanici Dvojka jsme vybrali čtyři příběhy, čtyři osudové roky, svázané společným jmenovatelem osmičky na konci letopočtu.
1948: Zpátky ni krok
Podstatnou část tohoto dílu věnoval jeho autor Petr Dudek postavě Marie Provazníkové. Tato středoškolská profesorka tělocviku byla od roku 1918 členkou předsednictva Československé obce sokolské. O 30 let později mělajako náčelnice Sokola zásadní podíl na přípravě a průběhu XI. sletu. Neustále tak byla pod tlakem komunistické vlády, která slet chtěla využít pro své propagandistické cíle.
Sledujeme její spory se státní bezpečností, s kolaborujícími členy Sokola, kteří zakládají akční výbory, ale i spory s těmi,kteří by raději kvůli politické situaci slet nejraději bojkotovali. Nakonec se XI. slet stal v několika okamžicích platformou pro manifestaci odporu vůči komunismu a mnoho členů Sokola na to doplatilo.
Marie Provazníková, která zároveň pracovala v Mezinárodním gymnastickém svazu, vycestovala v létě téhož roku na Letní olympijské hry v Londýně. Odtud se již do vlasti nevrátila. Díky pomoci přátel se usadila v USA, kde pracovala jako vysokoškolská profesorka tělocviku.
Účinkují: Taťjana Medvecká, Antonie Talacková, Anna Theimerová, Marek Lambora, Jitka Jirsová, Jan Vondráček, Miroslav Táborský, Ladislav Frej, Jiří Lábus, Jaroslav Vlach, Viktor Dvořák, Kajetán Písařovic, Karel Zajíc, Eva Přibylová, Viktor Zavadil, Jiří Köhler, Hana Vrbová, Josef Kaňka, Jana Perglová, Petr Šplíchal, Libuše Šplíchalová, Bedřich Švácha, Svatopluk Schuller, Naděžda Fořtová, Kateřina Kašická, Sara Baalbaki, Justýna Hrazdirová, Anna Sofia Jedrysek, Sofia Mia Šetlíková, Markéta Cahová, Anežka Šubrtová, Meda Folprechtová a Sofie Horáková
Scénář: Petr Dudek
Dramaturgie: Martin Velíšek
Režie: Dimitrij Dudík
Zvuk: Radek Veselý
Zvuková spolupráce: Petr Šplíchal
Premiéra: 7. 10. 2018
1938: Dobudujeme a ubráníme
Desátý všesokolský slet v červnu 1938, při němž 30 cvičenců složilo „Přísahu republice“, znamenal nejen pro sokolské hnutí, ale pro celé Československo manifestační příslib vůle a odvahy bránit do posledního dechu svou zemi před hrozbou přicházející ze sousedního Německa. Zářijové podepsání Mnichovské dohody je zvrátilo v obrovské zklamání a obavy z budoucnosti, ale přineslo také nové zkoušky osobní statečnosti, vlastenectví a cti.
Jiří Homola ve hře Dobudujeme a ubráníme, inspirované skutečnými událostmi, postavil před takovou výzvu obyvatele sudetské vesnice uprostřed Jizerských hor, která se ze dne na den stala součástí Ríše. Zdejší starosta, jeho mladý syn, náčelník Sokola či místní učitel se ocitají tváří tvář zprávě o plánové dehonestaci a zničení busty prezidenta Masaryka, která byla za přispění Sokola v obci nedávno odhalena.
Každý z nich tak musí podstoupit rozhodnutí, zda raději v zájmu vlastní bezpečnosti bude přihlížet ponižující likvidaci symbolu svobodného Československa, nebo, veden sokolskými zásadami, přijme vážné riziko a odhodlá se k záchrannému činu.
Účinkují: Miroslav Hanuš, Vladimír Pokorný, Jan Vlasák, Jan Dolanský, Dušan Sitek, Veronika Lazorčáková, Hana Seidlová, Kryštof Bartoš, Tomáš Karger, Kryštof Rímský, Kajetán Písařovic, Stanislav Lehký, Ján Bavala, Jan Battěk, Jiří Köhler, Kryštof Nohýnek, Lukáš Křišťan, Libor Vacek, Till Janzer, Strahinja Bučan a Lothar Martin
Režie: Vít Vencl
Scénář: Jiří Homola
Dramaturgie: Klára Novotná
Hudba: Filip Veret
Premiéra: 30. 9. 2018
1918: V mysli vlast, v srdcích smělost
Jakou roli sehráli Sokolové v událostech 28. října 1918 v Praze? V prvním dílu zachytil Pavel Molek dramatický průběh jednání mezi starostou Sokolů Josefem Scheinerem a pražským vojenským velitelstvím.
Na otázku, kdy se započala československá samostatnost, většina z vás odpoví 28. října 1918. V ten den se mezi obyvatelstvo dostala tzv. Andrássyho nóta, kterou si lidé vyložili jako faktickou kapitulaci rakouské armády a konec války a vyšli do ulic. Datum 28. října má také deklarace československé samostatnosti, která byla zveřejněna toho dne večer. A když se 28. říjen stal později státním svátkem, s každým dalším rokem, který oslavující dělil od historických událostí, se upevňoval dojem, že převrat nejen začal, ale také proběhl během jediného dne.
Na pozadí tohoto přirozeného sklonu k historické zkratce, by tedy mohl být zajímavý příběh, který připomíná hra Pavla Molka. Autor se v ní zaměřil na jednání, která z pověření Národního výboru vedl starosta Sokola Josef Scheiner s rakouskými generály z pražského vojenského velitelství. Generálové Paul Kestřanek a Eduard Zanantoni, kteří podléhali vídeňskému ministerstvu války, měli pořád dost možností, jak průběh událostí v Praze zdramatizovat. K tomu je vyzýval především militantní náčelník Kestřankova štábu, plukovník Stusche, který chtěl proti davům v ulicích zasáhnout silou.
Byli jsme si vědomi, že by došlo ke strašné katastrofě a krveprolití, kdyby německé a maďarské setniny vešly do ulic. Musili jsme proto zabrániti stůj co stůj tomu, aby posádkovému velitelství byla dána příčina, pod záminkou udržení pořádku obsaditi Prahu, jako 14. října 1918.
Jaroslav Rošický, český důstojník rakousko-uherské armády a Scheinerův zástupce
Pavel Molek s jistou dávkou licence líčí, jak se pod tlakem událostí stává ze sokolského organizátora a právníka Scheinera vojenský velitel, a připomíná, že nebezpečí vojenského zásahu v Praze se podařilo odvrátit až 30. října, kdy jednotky sokolské Národní stráže obsadily budovu vojenského velitelství na Malostranském náměstí.
Pavel Molek (*1980) vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Katolické univerzitě v Lisabonu lidská práva a ústavní právo, moderuje debaty a konference. Píše mimo jiné knihy o lidských právech a dalších ústavněprávních tématech. Pro rozhlas připravuje historické soutěže a pořady ohistorii. Napsal rozhlasové hry Má protentokrát obsazená vlast (2015), Křeslo pro Svobodu (2015), Hle, vítěz přichází (2016), Život podle Karla 1–5 (2016) a několik minutových her.
Účinkují: Martin Pechlát, Marek Holý, Otakar Brousek ml., Jakub Žáček, Aleš Procházka, Zdeněk Hruška, Pavel Batěk, Richard Fiala, Richard Trsťan, Zdeněk Dolanský, Jiří Schwarz, Jan Vlasák, Kryštof Nohýnek, Jan Battěk, Stanislav Lehký, Ján Bavala, Kajetán Písařovic, Kryštof Bartoš, Tomáš Karger, Jiří Köhler, Lukáš Křišťan a Libor Vacek
Scénář: Pavel Molek
Dramaturgie: Renata Venclová
Režie: Vít Vencl
Zvukový mistr: Radek Veselý
Premiéra: 28. 9. 2018
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
