Vnučka je úžasná. Je to něco, z čeho čerpám, usmívá se šťastně Veronika Freimanová
Své soukromí považuje za svaté. „Je to každého věc a my jsme ta šťastná generace, která odrůstá s tím, že na sebe nemusíme všechno říct a dávat na sítě, co vaříme,“ ujišťuje v Blízkých setkáních. „Jsem ráda, že jsem tak stará, že si tyto věci nesu s sebou.“ Je pro ni divadlo stále důležité? Zestárl film Sněženky a machři? Co jí diváci pořád připomínají? Na co se těší? Poslechněte si v audiu.
Je u diváků stále velmi oblíbená. „Vnímám, že na mě nikdo nikde neútočí, lidi se usmívají a třeba děkují za představení. To je jeden bonusů mojí práce.“ Vychutnává si ale i další hlavní roli svého života. Roli babičky.
„Máme teď s mým mužem za sebou týden v Písku, kdy jsme měli Elu. Na jednu stranu to pro nás bylo náročné, na druhou úplně úžasné. Ten malý tvor, který s tebou jde celým dnem a vymýšlí si slova, je něco úžasného. To je něco z čeho čerpám.“
Je i maminkou dvou dospělých dcer a prý jim v životě neradí. „Vůbec. Vidím to ve filmech, jak člověk ví, jak by se to mělo dělat, ale řítí se to někam jinam, a člověk nemůže dělat nic jiného, než jim přát šťastnou cestu,“ uzavírá Veronika Freimanová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
