Veronika Freimanová natáčí seriál o záměně dětí v porodnici. „Nedovedu si to představit,“ přiznává
„Je to příběh záměny dětí v porodnici, který kdysi proběhl médii,“ prozrazuje v Blízkých setkáních herečka. „Je to zajímavé téma o tom, jak to ovlivňuje obě rodiny."
Seriálovým dětem, dvěma chlapcům, je šest let. Herečka, která hraje babičku jednoho z nich, přiznává, že by se nechtěla ocitnout v podobné situaci. „Nedovedu si to představit. Já bych to raději ani nechtěla vědět,“ prohlašuje.
„Začali jsme v listopadu a už to dávno mělo být hotové. Teď se chýlíme k dokončení, takže seriál bude k vidění asi v příštím roce,“ láká diváky Veronika Freimanová.
Vyprávěj nebyl nekonečný seriál
K srdci jí přirostla práce na jiném seriálu. Vyprávěj. „Je to součást mého života. Až se bojím, aby mu ta reprízovanost neuškodila.“ Na začátku si prý ale nedokázala představit, jak velký obsah práce to bude.“
„Roli jsem dostala bez castingu a plánovalo se asi 100 dílů. Člověk se nad tím tenkrát pozastavil, protože nebyly nekonečné seriály.“ Podle Freimanové to ale nebyl případ Vyprávěj. „Znali jsme příběh postav a věděli, že nemůže přijít žádný zvrat. Doufám, že se to povedlo a jsem za to ráda.“
V jaké souvislosti vzpomíná na představení Příliš drahá Matylda? Jakou je babičkou? Užívá si volného času? Jakým způsobem prožila karanténu?
Související
-
Veronika Freimanová se nezdá. Za novým manželem jezdí ve...
Tmavé vlasy, příjemný hlas a nestárnoucí vzhled. To jsou synonyma pro herečku Veroniku Freimanovou. V posledních letech ji můžeme znát především ze seriálu Vyprávěj...
-
Braňo Holiček: Byl jsem otravný herec. Proto jsem si stoupnul za kameru
Herec nebo režisér? Přestože jej stále můžete tu a tam vídávat na televizních obrazovkách, Braňo Holiček sám sebe považuje dnes už spíš za to druhé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.