Viktor Fischl

30. červen 2000

Politika je duchovní záležitost a pro politiky platí totéž, co pro spisovatele - je to věc svědomí. Jsme ale bohužel svědky devalvace osobností jak v literatuře, tak v politice. Nevím, z jakého důvodu, a pochybuji, že někdo na světě to ví. Viktor Fischl

V Jeruzalémě budete asi jenom obtížně hledat spisovatele Viktora Fischla (30.6.1912), ale jméno Avigdor Dagan je tu nepoměrně známější. To bylo tak - když Viktor Fischl začal šest let po válce pracovat v izraelských diplomatických službách, vybral si místo vlastního německého jména hebrejské Dagan, stejně jako Fischl to mělo v překladu znamenat malou rybu - rybku, jenže všechno bylo jinak, a tak z diplomata a spisovatele Viktora Fischla se rázem stal Viktor Obilí, nebo Žito, hezky zní ale taky Viktor Ječmínek... Začal druhý ze dvou životů českého spisovatele a diplomata Viktora Fischla.

Za války v londýnském exilu byl Viktor Fischl osobním tajemníkem Jana Masaryka, jejich vzájemná spolupráce pokračovala i po válce až do Masarykovy tragické smrti v březnu 1948. Vzácným literárním svědectvím o Masarykově politickém přemýšlení jsou dodnes Fischlovy Hovory s Janem Masarykem, které vznikaly v průběhu několika let na základě pečlivých záznamůn nebo drobných okamžitých postřehů a bývalého ministra zahraničních věcí představují především tváří v tvář jeho rodnému jazyku jako rozeného vypravěče a glosátora. Viktor Fischl a Jan Masaryk byli blízcí přátelé, a tak nikoho zřejmě nepřekvapilo, když před několika lety na otázku, jak by Jan Masaryk asi komentoval naši dnešní politickou situaci, Viktor Fischl po chvíli přemýšlení odpověděl: Asi by nám řekl... Hoši, zdravý rozum to vyhraje. Čím míň se budete hádat a čím víc půjdete do houfu, tím bude líp! Je v tom všechno. Masarykova stručnost, jeho lidová čeština, ale stejně tak i věcnost a reportérský postřeh spisovatele Viktora Fischla.

Když se novináři Viktora Fischla zeptali, jak by sám charakterizoval hlavní téma svých knížek, řekl jediné slovo: naděje. Všechny moje prózy jsou o tom, co je to naděje v nejrůznějších podobách v životě člověka. Viktor Fischl mluví pomalu a jeho čeština je měkká a laskavá, nestačila se za všechna ta léta ušpinit, je stejná jako jeho tvář s očima kouzelného dědečka, který toho tolik ví, ale něco prozradit - to se nesmí, a tak si hledej, čtenáři, v knížkách v textu a mezi řádky! Na všechny přátele, které v životě potkal, Viktor Fischl nevzpomíná... Pro něj jsou to lidé, které má pořád při sobě a žije s nimi dál. A to je filosofie, na kterou bychom neměli zapomínat, protože všechna vítězství i prohry naší minulosti patří i k našim životům a nikdy se jich nezbavíme. V očích Viktora Fischla a jeho bratra Pavla můžeme například dodnes číst vzpomínku na šest milionů židovských obětí za druhé světové války. Číslo je to tak velké, že se až vymyká lidské představivosti. Životní příběhy lidí jsou různé, ale jsou takové životy, o kterých můžeme bez nadsázky říct, že se staly symbolem 20. století. A život Viktora Fischla mezi takové lidské příběhy rozhodně patří.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka