Ve městech vidíme jen stovky hvězd, ale mohly by jich být tisíce. Ochuzujeme se sami, míní astronom

16. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Suchan

„Měsíc můžeme vidět i ve dne. Když dorůstá, tak je vidět na večerní obloze. Když couvá, tak vychází o půlnoci a zapadá až dopoledne. Na ranní obloze si lidé Měsíce méně všimnou,“ vysvětluje v Blízkých setkáních astronom Pavel Suchan. Další rozhovory najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

„Den má být dnem a noc má být nocí. Když se podíváte na mapu světelného znečištění, tak uvnitř a kolem velkých měst jsou nejhorší podmínky,“ míní astronom Pavel Suchan a dodává, že sami sobě ubíráme pohled na oblohu. 

Za ideálních podmínek bychom očima měli vidět zhruba tři tisíce hvězd. „V České republice jsou to asi dva tisíce. Na venkově asi patnáct set, ve městech stovky a ve velkoměstech desítky,“ vysvětluje v Blízkých setkáních. „U nás už bohužel nenajdeme původní životní noční prostředí.“ 

Kde na obloze najít Polárku a Venuši

„Měsíc je po Slunci nejlépe viditelný objekt na obloze, hned potom je Venuše,“ vysvětluje astronom Pavel Suchan. „Teď plní roli Večernice a vydrží. Vždy, když se když budete se dívat na západ za soumraku a to nejjasnější, to je Venuše.“

Podle astronoma Suchana si lidé Venuši často pletou s Polárkou. „Polárka je u pólu, proto jí říkáme Severka. Když se díváte v noci na oblohu, tak hvězdy se posunou, ale Polárka zůstává na místě.“ 

„Hvězdy poblikávají, ale planeta svítí klidnějším světlem,“ radí astronom všem, kteří chtějí pozorovat oblohu. 

Co můžeme pozorovat na letní noční obloze? Jaký vliv má světlo a tma na náš zdravotní stav? A co spánek? Co je světelná hygiena?

autoři: Adéla Gondíková , juk
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.