Ve filmech musím občas zestárnout, tvrdí herečka Jana Švandová

Každý jí říká, jak dobře vypadá. V herecké profesi je to často nevýhoda, dodává Jana Švandová. Řeknou, na babičku ještě nevypadá a na mladou je stará.

„Teď hraju v detektivním seriálu Hlava Medúzy profesorku umění. Jsem úplně jiná. Mám šedivé vlasy a brýle.“ Trochu zestárnout musela i do filmu s Charlesem Aznavourem. „Hraju taxikářku, vyléčenou alkoholičku. Poslali mu nahrávku a on řekl, že k němu vypadám mladě. Tak jsem začala chodit na flámy, málo jsem spala. A poslala novou nahrávku. Řekl, že to bere.“

Nejlepší inscenace? Řek Zorba

Na co je ve své profesi pyšná? „Nejvíc pro mě znamenala inscenace Řek Zorba v Karlíně, kde jsem hrála s Radkem Brzobohatým. Moje postava na konci umírá a odnáší ji v rakvi. Když to bylo poprvé, tak to byl nepříjemný pocit. Říkáš si, už aby mě z ní vyndali,“ vzpomíná v Blízkých setkáních.

Byla jsem 'ta blbá Křečková'

Jak se vyrovnává s popularitou? „Nepříjemnou situaci jsem zažila, když jsem hrála zlou paní Křečkovou v seriálu Křeček v noční košili. Když jsem přišla do metra, tak na mě děti pokřikovaly: to je ta blbá Křečková.“

Co ji u muže nejdřív zaujme? Na jaká představení se o prázdninách chystá?

autoři: Tereza Kostková , zk

Odebírat podcast

Související