Václav Malý: Bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski byl velmi kontroverzní postavou

6. červen 2014

Před 25 lety se začal bortit komunismus v Polsku. Na rozdíl od Husáka nebo Kádára ale polská hlava státu přijala určitou zodpovědnost. Stačí to?

Monsignore Václav Malý má na léto roku 1989 dobré vzpomínky. „S přáteli jsme celou situaci sledovali. Radovali jsme se a doufali jsme, že by něco podobného mohlo nastat i u nás,“ vzpomíná na první částečně svobodné volby v Polsku.

Po vítězství Solidarity se konal tzv. kulatý stůl. Představitelé Solidarity zasedli k jednání s představitelem státu Wojciechem Jaruzelským. Podle Malého byl kontroverzní postavou. „Byl schopen zasednout ke stolu s oponenty, ale také dokázal vyhlásit výjimečný stav. Do jeho duše v závěru viděl asi jenom jeho zpovědník.“

„Určitě se nejedná o beztvarou postavu, na rozdíl od Gustava Husáka nebo Jánose Kádára. Vzal na sebe plnou odpovědnost, i když to byla krutá rozhodnutí,“ dodává Malý na adresu nedávno zemřelého politika.

Zároveň ale nesouhlasí, že by zasednutí ke kulatému stolu vyvažovalo předchozí Jaruzelského činy. „Musíme si připustit, že již byla jiná situace. Rozvíjela se perestrojka, americký prezident Reagan tlačil na odzbrojení a v Římě byl polský papež Jan Pavel II. To vše hrálo roli,“ připomíná.

I malé gesto udělá hodně

Jaké gesto by pražský duchovní uvítal v dnešní době? „Líbilo by se mi, kdyby představitelé pravice i levice si dovedli podat ruku. Nesmělo by se ale jednat o představení pro kamery,“ říká.

Václav Malý by si také dokázal představit více pokory ve společnosti. „Pokora není pouze uznání momentální chyby,“ upozorňuje.

Jak pracují historici? Jaké jsou kulturní zajímavosti? Jak vnímá jiná mírová gesta? Poslechněte si v iRadiu.

autoři: Václav Malý , zis , jra
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.