Václav Čtvrtek
Myslím si, že kdyby se někdo snažil psát světově, nebudou se jeho knížky líbit ani doma. Ale když píše "ze svýho hnízda a svým zobákem", může to svět zajímat. Psát se má především upřímně, člověk se nemá nějak tvářit a na něco si hrát.
Tahle pohádka začíná už hodně dávno. Bylo nebylo - 4. dubna 1911 se v Praze narodil Václav Čtvrtek (4.4.1911 - 6.11.1976). A když o tři roky později začala v Evropě válka, byla mnohem větší než ta, když tenkrát ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, ještě větší než císařská vojna se sultánem, a tak tatínek malého Václava Čtvrtka narukoval a zbytek jeho rodiny odjel k dědečkovi do Jičína. A právě tady se to stalo, jak se to může jenom stát, když je človíček ještě na prst od země a všude kolem sebe vidí tolik věcí na procházce po rynku - jičínským náměstím, v lese, na louce. Tady možná Václav Čtvrtek poprvé potkal loupežníka Rumcajse, vílu Amálku a možná tu v horkém létě odpočíval na pasece na jednom (ne)obyčejném pařezu, který je vlastně chaloupkou pro dva malé skřítky rozumbrady.
Václav Čtvrtek dlouho poznával citlivá zákoutí dětské duše jako redaktor dětského vysílání Čs. rozhlasu, vždyť loupežník Rumcajs byl hrdinou rozhlasové pohádky už v roce 1946, ale teprve výtvarný rukopis Radka Pilaře a hlas herce Karla Högera (později Eduard Cupák) zajistily jeho knižním a večerníčkovým příběhům nebývale velkou proslulost. (Čtvrtkovi pohádkoví hrdinové měli nejobyčejné štěstí na herecké interprety - Vlastimil Brodský, Jiřina Bohdalová, Jiří Hrzán aj..) Václav Čtvrtek vždycky sázel na upřímnost vyprávění, cokoliv jiného by pro čtenáře byl obyčejný podvod, měl rád češtinu a zaradoval se pokaždé, když se mu slovo na papíře vylouplo jako oříšek ze skořápky... Byl moderním pokračovatelem klasiků české pohádky a jeho postavičky jsou tak blízké dalším generacím, protože jsou plné všech obyčejných lidských vlastností, jsou podobné nám lidem a žijí s námi v našem světě - najdete je v lese, stejně jako třeba můžete jít po cestě z Jičína do Prahy, kudy jezdíval forman Šejtroček...
Pohádková vyprávění Václava Čtvrtka byla pestrobarevnou paletou, s níž malíř dětských příběhů a vyprávění pracoval zkušenou rukou a stále s větší intenzitou... Jakoby Václav Čtvrtek tušil, že nemá vyměřeno tolik času, kolik by si přál, píše až dvě knížky ročně, nezapomíná ani na spolupráci s dětskými časopisy, píše povídky pro mládež, jen výjímečně se utíká k textům pro dospělé - jako byly např. jeho boccacciovské Nezbedné pověsti. Dočkal se ale bohužel i takové popularity, kterou si nikdy nepřál, gumový Rumcajs prodávaný po celé republice nejen v Jičíně, figurky jeho pohádkových postaviček jako symboly na skleničkách marmelády... Bylo to sice komerční, ale přesto v té době vlastně jedinečné ocenění toho, že se pohádky Václava Čtvrtka staly ještě za jeho života doslova národním bohatstvím. A pohádky přece nemají smutný konec, dobro v nich pokaždé zvítězí, a tak můžeme věřit, že se nám Václav Čtvrtek 6.listopadu před čtyřiadvaceti lety jenom na chvíli zatoulal, zabloudil v bedlovém lese a potom usnul ve stínu staré makovice a docela blízko u sebe měl určitě všechny postavičky, které si vymyslel. Křemílek s Vochomůrkou přinesli povidla, co je tak dlouho vařili, přijel i hajný Robátko s jelenem Větrníkem a loupežník Rumcajs vystřelil z pistole, to aby až v Jičíně na rynku a všude po světě věděli, že mistr pohádkové fantazie Václav Čtvrtek - právě dopsal svou poslední pohádku a do lesa Řáholce si přišel jenom na chvíli odpočinout...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.