Václav Cílek: El Niño se pořádně udeřit teprve chystá, a to už koncem ledna! Jsem překvapený vážností situace

studená fronta, hurikán, El Nino

Současné projevy jevu El Niño geologa docela překvapují a rozhodně ho nenechávají chladným. Velmi dobře si totiž pamatuje, co ve světě, ale i u nás už způsobil. Třeba velké záplavy na Moravě v roce 1997.

„NASA teď vydala neobvykle vážné varování, podle kterého to nejvážnější, spojené s jevem El Niño, Ameriku teprve čeká. A to s pravděpodobností 60 až 80 %,“ říká Václav Cílek.

Jeho řádění tak můžeme čekat docela brzy, koncem ledna a v průběhu února. Klimatický neklid ale bude pokračovat v průběhu celého roku 2016.

Situace je vážná!

Nejde tady ale jen o Spojené státy. El Niño má totiž vliv i na počasí na naší severní polokouli. To ale evropští klimatologové zatím dvakrát nechtějí připustit, jde tak jen o nepotvrzenou teorii. Na druhou stranu, velké prosincové záplavy ve Velké Británii a teplotně nadprůměrný prosinec v Česku, mluví samo za sebe.

Čtěte také

„Jsem opravdu překvapený vážností situace. El Niño je totiž větší, než v roce 1997. Respektive, tvar teplotní anomálie je hodně podobný, ale velkou roli hraje teplota oceánů. A loňský rok byl nejteplejší za posledních 100 let, teplejší je tedy i voda,“ vysvětluje.


El Niño podle sledování přichází docela pravidelně, zhruba každé dva až čtyři roky, někteří hovoří o sedmileté frekvenci. Každý je ale jiný.

Čekají nás povodně? Asi ano!

Pro Brity to pak podle Václava Cílka znamená, že se mohou do už záplavami postižených oblastí už za pár týdnů vrátit silné deště, což je pro ně hodně špatné.

A pokud bude proudění pokračovat až na pevninu, mohou být silné deště i u nás. „To ale opravdu zatím nikdo nedokáže říct na 100 %. Já bych to bral ale jako velmi vážné varování na předběžné úrovni.“

Co vlastně El Niño je?

Jev si máme představit jako mezihru mezi oceánem a pobřežím. Silné větry nad oceánem odhrnou vrstvičku teplejší vody a tu ženou daleko, třeba až do Austrálie.

Tím pádem ale umožní vstup chladné vody na povrch. Tím vzniká velký rozdíl mezi teplotou a tlakem mezi jižní Amerikou a Asií. Větry tak dopravují monzun i do Indonésie a pak do východní Afriky.

„Taky už víme, že letošní indický monzun zeslábl o 15 %. To vypovídá o snížení produkce potravin o 10 %. V části východní Afriky tak je a bude ještě větší sucho. Hladem je tak opravdu ohroženo na 10 milionů lidí!“

Počasí, déšť, bouřka, bouřky, prší (ilustrační foto)

Je vznik Chráněné krajinné oblasti Brdy vítězstvím nebo prohrou pro ochránce přírody? A proč si geolog myslí, že Čechy nekončí na naší státní hranici? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.