V Súdánu musí fungovat latrínová a kyblíková logistika. Všechno ale vyvažují zážitky, říká archeolog Jan Turek

Podle Jana Turka by člověk mohl tušit, co pod pískem najde. Ale stejně vždycky žasne. „Nikdo z nás nečekal, že nás to potká.“ Archeologové objevili nástěnné malby. Sice na nich nejsou ani postavy, ani hyeroglifické nápisy, i tak jsou ale výjimečné.

„Možnost, že se architektura s takovou výzdobou zachová dodnes, je velice nízká.“ Stavby se proto zařadily na seznam těch nejvzácnějších památek v Súdánu.

Na jedné hromadě

Práce na místě je náročná a do značné míry pionýrská. Ztaímco v Abúsíru teče voda, a dokonce tam vědci mají automatickou pračku, v Súdánu nic z toho není. „Vesnice Usli byla teprve před 6 lety elektrifikovaná a my se musíme přizpůsobit. Klima je zničující. I noční teplota je kolem 30° C.“

Vědci proto spí venku na dvorku a vzhledem k jejich počtu musí být dobře promyšlená logistika používání latríny a kyblíkové koupelny. Nikdo si moc soukromí neužije. „Připravenost na tyhle polní podmínky je součástí přípravy na expedici. Na druhou stranu je to všechno vyvážené zážitky.“

Inspektoří, kteří na nás v Súdánu dohlížejí, se na výzkumu aktivně podílejí a dokonce s námi kopou, říká Jan Turek|foto: Adam Kebrt

Pod povrch Súdánu

Lokalitu v súdánské Usli objevili jako první Poláci, ale čeští archeologové jako první začali kopat. „V archeologii to často tak chodí, že někdo objeví první kámen mozaiky a teprve pak přijdou mravenečci a tu mozaiku začnou systematicky odkrývat.“

Polská expedice objevila v poušti, asi 300 km od Chartúmu, pískovcové bloky v sousedství chrámu, který česká expedice zkoumala už minulý rok. Některé kameny byly objeveny i v místní vesnici. Místní si je půjčili jako stavební materiál. „To byla dostatečná indikace.“ A práce mohly začít.

Indiana Jonesem se člověk musí narodit

Jak říká Jan Turek, žádné zkoušky ani státnice z člověka archeologa neudělají. „Tím se musí narodit. Toho zkušeného z něj pak udělá jen terén a praxe.“ Je to na druhou stranu okouzlující věda, která nezahrnuje jen písek v zubech a špínu za nehty, ale i období, kdy se bádá v archivech.

Abúsír - Neferirkarevova pyramida, kterou objevili čeští egyptologové|foto: Jaroslav Beránek

„Upřímně, to nejzajímavější je to objevitelství. Chvíle, kdy objevíte něco, co čekalo třeba 5000 let na to, aby spatřilo světlo světa a je to úchvatné i pro laika.“ Takové nálezy se samozřejmě nenacházejí každý den. „Než se k němu dopracujete, je třeba dobře promýšlet a plánovat v terénu.“

Jaká je spolupráce se súdánskými úřady? Co je organizace Modrý štít? Jak je to s ochranou památek v oblastech válek a ozbrojených konfliktů? Více uslyšíte v iRadiu.