V Řecku a Maďarsku vzrůstá antisemitismus
Podle nedávno zveřejněné výroční zprávy Židovské obce v Praze vzrostl v loňském roce v České republice počet antisemitských projevů na internetu. Bylo jich zaznamenáno třikrát víc než v roce předchozím. To nic nemění na tom, že Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším počtem antisemitských projevů. Antisemitismus se nicméně stává stále větším problémem i v zemích, které se s ním dosud nepotýkaly.
Jak se k takovýmto trendům stavět? Mají se židovské instituce bránit na veřejnosti? Neposkytnou tím paradoxně větší prostor pro šíření nenávistných myšlenek těm, kdo staví své programy na populismu a demagogii? Těmito otázkami se zabývají mnohé instituce, mezi nimi i Světový židovský kongres.
Již letos v březnu se sešla exekutiva Světového židovského kongresu v řecké Soluni. Stalo se tak při příležitosti 70. výročí zahájení deportací soluňských Židů do Osvětimi. Ale šlo také o upozornění na současný neonacismus, ztělesněný v Řecku parlamentní stranou „Zlatý úsvit“. Její stoupenci se otevřeně hlásí k nacismu, ale řecká veřejnost a její politická reprezentace k tomu nejsou lhostejní. Řecká vláda se shodla, že veřejné projevy rasismu, antisemitismu a xenofobie postaví mimo zákon.
Také v Maďarsku se do parlamentu dostala extrémně pravicová strana - „Jobbik“. Také ona se otevřeně hlásí k nacistické symbolice a rétorice. Na rozdíl od Řecka, kde je „Zlatý úsvit“ politicky osamocen, „Jobbik“ ovlivňuje nemalou část maďarské populace. I proto se Světový židovský kongres rozhodl uspořádat své květnové valné shromáždění v Budapešti.
S menším časovým odstupem je zřejmé, že okolnosti jednání měly širší, až symbolickou platnost. Předcházel mu nepříjemný incident – premiér Orbán inicioval policejní zákaz chystané demonstrace „Jobbiku“, ale soud zákaz na poslední chvíli zrušil a demonstrace se konala. Svobody shromažďování tak zneužili lidé, kteří demokracii nectí. I v jiných evropských zemích to není výjimkou. Následně skupinka neonacistů pokřikovala antisemitské nadávky na delegáty Světového židovského kongresu vycházející ze synagogy. Podobné nenávistné protižidovské projevy ovšem nejsou výjimkou ani v jiných zemích. Maďarsku slouží ke cti, že tři výtržníci byli zadrženi a v rychlém procesu odsouzeni.
V takové atmosféře stále patrnější záště, a zdaleka to neplatí jen o Maďarsku, velice záleží na odpovědnosti politiků – na souladu jejich slov a činů. Premiér Viktor Orbán ve svém projevu před delegáty Světového židovského kongresu řekl, že „antisemitismus je nepřijatelný a nebudeme ho tolerovat“. Podobná slova znějí z úst politiků napříč Evropou. Od slov k činům je však mnohdy daleko, zvláště když nechybějí náznaky, že protižidovské štvaní prý není dílem šovinistů, xenofobů a rasistů, ale někoho úplně jiného. Tak premiér Orbán si neodpustil poznámky na adresu Evropské unie, jejíž neschopnost vyrovnat se s ekonomickou krizí má být příčinou současného nárůstu antisemitismu.
Řecko a Maďarsko představují dnes v Evropské unii země, které zvlášť výrazně zosobňují narůst protižidovské, extrémně pravicové tendence. V jiných zemích, jak se to například projevuje ve Francii či Švédsku, zase místní Židé nejednou čelí nenávisti z muslimského prostředí. Taková je Evropa několik desítek let po druhé světové válce.
Autor je tajemníkem Federace židovských obcí v České republice.
