V pubertě jsem byla sama sobě největší překážkou. Svoje trápení jsem vložila do divadla, přiznává herečka Eva Leinweberová
Exceluje v seriálu Osada, jehož druhou řadu právě točí v Nižboru. „Je to taková vzpomínka na moje dětství,“ říká herečka. S kterou českou herečkou si ji pletou? Jaká byla její nejdivočejší herecká proměna? Proč je patronkou projektu Pečuj doma?
„Moje herectví začalo vlastně také u táboráku. Jezdila jsem s rodiči do osady Podskalí v Křenůvkách u Prostějova. Tenkrát bylo chataření únik od komunistické reality a my jsme tady trávili prázdniny u táboráků. Já jsem třeba hrála Lenku Filipovou a dělala jsem, že hraju na kytaru. To byla má první herecká vystoupení,“ vzpomíná s úsměvem Eva Leinweberová.
Divadelní terapie
Divadlo začala hrát v 16 letech. „Procházela jsem velmi složitou pubertou. Sama sobě jsem byla největší překážkou. Byla jsem naštvaná na celý svět. Pro jistotu pořád v opozici. Přitom v hloubi duše jsem byla zraněná a přecitlivělá. Když jsem začala hrát divadlo, tak to pro mě byla vlastně taková terapie, svoje trápení jsem vložila do hraní, které mě velmi bavilo,“ uzavírá herečka Eva Leinweberová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
