V mém životě vždycky rozhodovalo srdce, vyznává se zpěvačka Marta Jandová
Dlouhá léta pobývala v Německu, kde slavila úspěchy s kapelou Die Happy. Teď je zpátky. „V mém životě jsem se málokdy za něčím hnala. Vždycky jsem dělala to, co mne bavilo.“
„Na to, že jsem vůbec nechtěla být původně zpěvačkou, mě osud nakonec ke zpívání stejně přivedl. Do Prahy jsem se přestěhovala, protože jsem měla zlomené srdce. Pak jsem potkala muže svého života a máme jednu úžasnou holčičku. Vždy v mém životě rozhodovalo srdce.”
S Německou kapelou spolupracuje na dálku. „Na začátku lockdownu jsme vydali další novou desku. Teď pracujeme na dalším albu, které vyjde na konci roku 2023, kdy oslavíme 30 let od vzniku.“
Zpěv je pro Martu stále v jejím pracovním životě na prvním místě. „Jeviště je po rodině pro mě to nejdůležitější. Vydala jsem také Deník pro děti, baví mě moderování v rádiu, porotcování. Život má být bohatý.”
Vztah s otcem Petrem Jandou
„Náš vztah nikdy neprocházel žádnou velkou krizí. Měli jsme ho pěkný možná i proto, že nebyl tak často doma. A když na pár dnů přijel, snažil se být hodný.Když umřela máma, snažil se mě i vychovávat, a to se mi moc nelíbilo. Po roce jsem ale stejně utekla do Německa. On mne nechtěl pustit, ale já jsem stejně jela,“ vzpomíná na nelehké období.
„Když jsme mu pak po půl roce řekla, že zakládáme kapelu, byl mile překvapen. Ve všem mě podporoval. Když mne třeba opustila jedna velká láska, táta byl první, kterému jsem zavolala.“
„Jsme muzikanti, máme hlavu jinak postavenou a skvěle si rozumíme. Vyměňujeme si názory. Měla jsem kdysi pravdu v jedné hádce a druhý den táta přišel a omluvil se. Toho si moc cením.“
Soukromí
Ujišťuje, že od táty se snaží učit a předávat vše osmileté dceři Marušce. „Jsem hodně rodinný typ. Moc mě baví mít domácnost, chatu, tedy to, co jsem měla v dětství, když žila máma a brácha.“
„Myslím, že jsem i docela dobá máma, o Marušku se starám, plním jí sny, stala se jedináčkem, každého kolem sebe se snažím udělat šťastným. A jsem ráda akční,“ uzavírá Marta Jandová.
Související
-
„V Německu jsem krmila slepice i venčila psy.“ Petr Janda a Marta Verner u Jana Čenského
První kytaru jsem dostal od učitele houslí ve 13 letech. On si tím vykopal hrob, vzpomíná Petr Janda, který přišel do studia s dcerou Martou Verner.
-
Zazpívala jsem si s tátou Slzy tvý mámy šedivý. Tu písničku miluji, svěřuje se Marta Jandová
„Bála jsem se, protože jsem zpívala v tátově verzi a jsou tam výšky. Jsem ráda, že mi tu písničku vybral,“ dodává Marta Jandová v Blízkých setkáních na Dvojce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.