„V Číně znají Kunderu i Hrabala.“ Proč se ale u nás čínská literatura nevydává?

„Čínští intelektuálové ji znají velmi dobře i proto, že tam čeští autoři vycházejí. Znají tam třeba Kunderu nebo Hrabala. Není to jen krteček!“ glosuje nakladatelka Veronika Benešová Hudečková. První návštěva Číny v roce 2004 pro ni byla překvapením.

„Moje představa rozvojové země třetího světa byla odlišná od toho, co jsem tam zažila.“ To bylo prvním impulsem k tomu, aby se u nás začala věnovat vydávání čínských spisovatelů. Tím druhým byla sinoložka Zuzana Li.

Kukátko do Číny

„Mluvily jsme o tom, jaká je u nás silná sinologická škola a co u nás dřív vycházelo titulů. Pak se to ale zarazilo.“ Tak spolu založily novou edici současné čínské literatury, kterou pojmenovaly Sin, což má dva významy: srdce a nový. „Letos už máme 10 titulů. Říkaly jsme si tenkrát, že bychom tohle číslo považovaly za úspěch, takže trochu slavíme.“

Veronika Benešová Hudečková: „Ta dynamika vývoje v Číně je obrovská. Pro nás je nepředstavitelné, že oni vybudují 400 km metra za 8 let. A tak je to s Čínou obecně.“|foto: Adam Kebrt

Co může dát četba čínských knih nám, Středoevropanům? „Možnost do Číny nahlédnout. Pohled zevnitř je užitečnější než ten vnější, který je zkreslený. Oni mají jinou kulturu a historickou zkušenost, proto jsou jiní.“

Jak se žije spisovatelům

Nad touto obrovskou zemí se vznáší spousta otazníků. Ne všichni autoři si troufají být otevření, a proto se ne všem žije stejně. „Disidenti to nemají jednoduché. Celebrity naopak zaujímají vysoké postavení na společenském žebříčku." Nakladatelství Veroniky Benešové Hudečkové mezi nimi nedělá rozdíl. „Vydáváme všechny. Klíčová je literární kvalita. To je jediné kritérium, které máme.“

Veronika Benešová Hudečková a Jitka Novotná|foto: Adam Kebrt