Úžasné životy: Vědec Antonín Holý podle režiséra Petra Zelenky

6. březen 2022

Antonín Holý byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů. Vyvinul novou třídu látek, které v podobě léků pomáhají stovkám milionů pacientů po celém světě. „Byl jedním z nejslavnějších českých chemiků 20. a 21. století. Měl štěstí, že narazil životě na lidi, kteří šli část pouti s ním a pomohli mu molekuly vyvinout do léčiv,“ soudí Petr Zelenka, který o Holém napsal divadelní hru Elegance molekuly uvedenou Dejvickým divadlem.

Dramaturgie: Marek Mojžíšek
Zvukový mistr: Ladislav Čurda, Lukáš Vorel
Premiéra: 6. 3. 2022
Produkce: Klára Illiašová

V 50. letech Antonín Holý vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. „Velice záhy přichází do Ústavu organické chemie a biochemie, tam se potom se zaměřuje na různé oblasti organické chemieaž zakotví u acyklických fosfonátů nukleosidů a tomu zůstane do konce života věrný,“ dodává ke kariéře slavného vědce Petr Zelenka.

Cesta českých molekul k úspěchu 

V období komunismu spolupracoval Holý na vývoji antiviroik s Erikem De Clercqem z univerzity v belgické Lovani, který je i spoluautorem jeho patnácti patentů. Další klíčovou osobností v Holého příběhu byl americký chemik a ředitel firmy Gilead Sciences John Martin.

„V roce 86 testovali Američané Čechům už jednu molekulu, což bylo fantastické a vykazovalo to dobré hodnoty. Byla šance, že z toho bude lék na slepotu u lidí, kteří trpí HIV,“ popisuje cestu českých molekul k úspěchu Petr Zelenka.

Celý život v laboratoři

Kromě absolutní oddanosti své práci Antonín Holý také rád cestoval a fotil. „Říkalo se, že to pod ním asistentky měly trošku těžké. Byl tvrdý, až nelidský. Ale byly za ním takové výsledky, že to stálo za to,“ vystihuje charakterové rysy vědce Petr Zelenka.

Antonín Holý začal ve stáří trpět těžší formou Parkinsonovy choroby a na osobní přání docházel do posledních dní života do své laboratoře. „Smrt nejen jeho ale více chemiků asi byla mnohdy zapříčiněná tím, s čím se setkali v laborkách.“

„Dělali celý život ve špatně větraných laboratořích a nedokázali přesně určit, co jim ve vzduchu lítá,“ vysvětluje Petr Zelenka a dodává, že se pracovníci Akademie věd ČR neúspěšně snažili nominovat Holého na Nobelovu cenu za medicínu.

autor: Lenka Nechvátalová
Spustit audio

Související