Úžasné životy: Hudební skladatel Zdeněk Liška podle muzikanta Petra Maláska

„Nebylo výjimkou, že při natáčení ve studiu jednak opravoval chyby, při tom už psal hudbu pro úplně jiný film, a k tomu vyprávěl, jaké nápady má na projekt pro příští rok,“ žasne ještě dnes Petr Malásek.

Celkový počet filmových děl, pro které napsal hudbu, se blíží těžko uvěřitelným pěti stům kompozic. A přesto se nikdy neopakoval.

Nenechal si do toho mluvit od režisérů

Vzhledem ke svému výsadnímu postavení by jedním z mála, kterým se do práce neodvažovali mluvit režiséři. Naopak on sám měl doma i střihačský pult, a navrhoval změny ve střihu, které například v Zemanově Vynálezu zkázy významně přispěly k úspěchu celého filmu.

Například Juraj Herz vzpomínal, že se ani nepokoušel Liškovi do jeho práce zasahovat. „Jednak by mě stejně neposlechnul, ale hlavně jsem měl jistotu, že jím zvolená hudbě bude naprosto fantastická a filmu dodá další rozměr.“ Tak to pan Herz popsal ve své knize pamětí. A kupříkladu kontrapunkt děsivé akce na plátně a sladkého valčíku s andělským sopránem v legendárním Spalovači mrtvol se nesmazatelně zapsal do myslí diváků už několika generací.

Velký člověk, ještě větší talent

Petr Malásek se poprvé se Zdeňkem Liškou potkal na chodbách vinohradského domu, kde jeden čas oba bydleli. Od svého otce, taktéž muzikanta a skladatele, slýchával, že ten velký pan soused je zároveň jedním z našich nejlepších hudebních skladatelů. Věnoval se výhradně filmové hudbě, a právě při natáčení jedné z jeho kompozic s oba potkali i pracovně, mladý Malásek si tehdy při studiu konzervatoře přivydělával jako studiový hudebník.

V Úžasných životech se dozvíte i to, jak Liška odmítnul zakázku od Herberta von Karajana a proč je jeho jedinou nefilmovou skladbou suita pro perského šáha.