Úžasné životy: Adolf Born podle režiséra Otakáro Maria Schmidta

12. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Adolf Born

Monarchista se zálibou v turbanech. Katolík, který se osobně setkal s papežem. A světový karikaturista roku 1974. To byl Adolf Born. V dokumentu ale uslyšíte i o jeho vztahu k ženám nebo o jeho milovaných městech.

Připravila: Kateřina Mikulcová
Dramaturgie: Marek Mojžíšek
Zvukový mistr: Marek Stejskal
Premiéra: 12. 9. 2021
Produkce: Klára Illiašová

Oblíbený grafik a ilustrátor Adolf Born byl známý nejen svými ilustracemi, animovanými seriály, ale i svým nadšením pro rakousko-uherské mocnářství. „Nadšení pro monarchii měl v sobě asi už od dětství,“ uvažuje režisér Otakáro Maria Schmidt v Úžasných životech.

Monarchista od narození

Adolf Born se totiž narodil v Českých Velenicích v roce 1930, kdy byly spíš rakouské než české. Obyvatelé mluvili česky jako německy a po obou stranách hranice panoval čilý sousedský ruch. Po druhé světové válce se samozřejmě poměry změnily.

Nicméně Born vždy vzpomínal na své dětství anebo na pozdější na návštěvy babičky a dědečka v tomto jihočeském městečku. Na půdě tam nacházel staré pohlednice a fotografie svých předků v rakousko-uherských uniformách. A díky blízkosti Rakouska také mluvil velmi dobře německy.

Otakáro Schmidt zachytil Borna také v dokumentu pro Českou televizi. Jen rok před smrtí byl výtvarník ještě v plné síle. „To nadšení pro monarchii nás spojovalo,“ přibližuje Schmidt. „Oba jsme monarchisty i v politickém smyslu. A katolíci. Oba máme rádi české tradice.“

Kde se vzaly Bornovy turbany a akrobati

Adolf Born (1930-2016) v roce 2013 při autogramiádě v Galerie Moderna v Praze

Adolf Born rád jezdil do Řecka a Turecka. Istanbul navštěvoval opakovaně. A tahle záliba se odrážela i v jeho tvorbě. Turbany, turecké čapky, minarety nebo palmy uvidíte v jeho ilustracích velmi často.

V kreslení a malování ho podporovali rodiče. Sami bez výtvarného vzdělání synovi prý vždy umožňovali hledání vlastní cesty. Během studií v Praze ho nejvíc ovlivnil František Tichý, který měl v oblibě náměty z cirkusů, akrobaty nebo krasojezdkyně. Proto je možná najdete i v tvorbě Adolfa Borna.

Bornovy ženy

Pro Otakára M. Schmidta byl Born od dětství jedním z jeho nejoblíbenějších karikaturistů. „Když jsem byl malý, ty jeho prsaté ženy pro mě měly i takový erotický náboj. Ptal jsem se babičky, co to tam ta paní na obrázku má, a babička řekla, že hrušky.“

Ženy byly pro Borna významnou inspirací. A jeho manželka dokonce nejbližší spolupracovnicí a přítelkyní. Výtvarník byl šťastně ženatý více než třicet let a i jeho dcera Erika je úspěšnou výtvarnicí.

Bornovo katolictví

Adolf Born jako věřící katolík kladl velký důraz na tradiční a duchovní hodnoty. Za jeden z nejvýznamnějších životních zážitků označoval osobní setkání s Josephem Ratzingerem, papežem Benediktem XVI.

Vážil si ho pro jeho postoje, ale i jako zdatného lyžaře. Sám byl totiž nadšeným lyžařem a na své první setkání s horami vždy rád vzpomínal. Byly to Krkonoše. Jenže Krkonoše Bornova dětství nebyly plné turistů jako dnes.

Bornovy Večerníčky

Dílo Adolfa Borna

Veřejnosti je Adolf Born známý hlavně díky televizním Večerníčkům Mach a Šebestová, opice Žofka a další. Miloš Macourek, scénárista většiny těchto Večerníčků, byl jedním z jeho nejbližších přátel. Výtvarné návrhy spolu úzce konzultovali.

Bornovy grafiky jsou ale stále vysoce ceněny i na mezinárodním poli. Roku 1974 byl na světové výstavě v Montréalu jmenován karikaturistou roku. V roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělcem. Sběratelé a milovníci výtvarného umění jeho tvorbu oceňují stále.

Také Otakáro Schmidt je rád, že vlastní Bornovu grafiku. „Moje životní partnerka Jana Kristina Studničková, která spolupracovala také na našem dokumentu, dostala od Adolfa Borna grafiku, kterou máme pověšenou v kuchyni a denně se na ní s radostí díváme. Doufám, že se s Adolfem Bornem v nebi zase setkáme.“ Končí vzpomínku na oblíbeného grafika režisér.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.