„Už jsme v tom baletu starší. Takový jetý.“ Bratři Bubeníčkovi se chtějí věnovat choreografii

7. červenec 2017

Jsou „tuplovanými“ hvězdami světového formátu. Na konec taneční kariéry se ale dívají s nadhledem. Hodlají se věnovat choreografii. A kdy se z tanečníka skutečně stává choreograf? „Když je za to zaplacený,“ glosuje jeden z bratrů.

Není významné scény, na které by nevystupovali. Není významné role, kterou by netančili. I když se mladá konkurence dere nezadržitelně vpřed. „My jsme v tom baletu starší. Už takový jetý. Nám je 41 a s kariérou už jsme skončili,“ říká Otto.

„Asi to zabalíme a budeme se věnovat choreografii,“ říkají oba svorně. Právě Jiří už s ní má dlouholeté zkušenosti. Otto zase píše hudbu a baví ho vizuální stránka představení. „Nedělám jen design, ale pomáhám bráchovi i s příběhem. Aby všechno fungovalo. Líbí se mi kreativní práce.“

Makej jako Jágr

V baletu je důležitá píle, zodpovědnost, dobrá fyzička a schopnost ledacos si odepřít. „Taky je ale strašně důležité, aby to člověk měl rád a dělal to s chutí. A s tím správným elánem,“ říká Otto. A Jiří ho doplňuje:

„Talent nestačí. Když člověk maká a dělá to naplno, je to lehčí. Rád to přirovnávám třeba k Jaromíru Jágrovi, který říká, že po tréninku ještě jde sám makat, zvedat závaží. My jsme po zkoušce jako mladí taky chodili a ještě dřeli, aby to představení dopadlo co nejlíp.“

Tanec nebo atletika?

Ale ani těžká dřina často nestačí. Prosadit se je čím dál krutější boj. „Třeba v Paříži jsou výborné tanečnice a každá druhá je geniální. Je plno tanečníků, kteří jsou dobří, ale jsou bez práce. Takže je to hodně i o štěstí.“ A taky o fyzické přípravě. „Točí se víc piruet, nohy se zvedají výš a víc se skáče. Blíží se to atletice.“

autoři: eh , Jiří Holoubek
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová