Už dlouho jsem chtěl udělat něco s pražskými strašidly, říká divadelník Filip Jan Zvolský
Po vzoru Ondřeje Suchého se prý snaží lidem „zútulňovat“ život. A to především tím, v čem se cítí být kovaný: tedy poezií a prózou. Tou správnou vodou, ve které se nejraději pohybuje, je prý psaní pro divadlo. V současnosti především pro Divadlo Apropo. Ovšem sudičky nadělily Filipovi Zvolskému do vínku celou řadu dovedností, takže je mužem mnoha profesí a nadání.
„Zjistil jsem, že když si člověk začne trochu věřit, může dokázat úplně cokoliv. Začal jsem podnikat ve všem možném a dopadlo to nakonec tak, že se moji známí obávají otevřít dveře, abych za nimi nestál já.“
Filipa Zvolského se ovšem „nebojí“ pouze přátelé. Ale i herci a studenti, mezi kterými se prý traduje, že naučit se „Zvolského“ je mnohdy mnohem horší než třeba „Shakespeara“. Samostatnou kapitolou v jeho životě ovšem hrají pohádkové bytosti a strašidla.
Strašidla od Karlova mostu
„Od studentských let jsem věděl, že chci něco dělat s pražskými strašidly. Začal jsem už tehdy shromažďovat různé příběhy a zjišťoval, kde co straší. A je toho strašně moc! Teď dokončuji sbírku pověstí, ve které je už 400 legend.“
V jeho Muzeu pražských pověstí a strašidel se můžete potkat tváří v tvář s čertem, vodníkem nebo třeba bezhlavým jezdcem. Exponáty jsou prý spíše humorné a rozhodně se nedá tvrdit, že by šlo pouze o lákadlo pro turisty, přestože je budova turisticky zajímavě situována nedalekého Karlova mostu.
Prostory v říjnu dokonce oslaví své čtvrté narozeniny. „Speciální oslavy neplánujeme, protože o měsíc později bude mít narozeniny Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy. Na podzim tedy pořádáme velké Dračí slavnosti, takže to sfoukneme všechno najednou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
