Unikátní objevy českých vědců v Antarktidě

Rájem pro paleontologa Radka Vodrážku (Česká geologická služba) jsou horniny přeplněné zkamenělými mlži. Jedinečně zachovalé fosílie jsou až 70 milionů let staré
Rájem pro paleontologa Radka Vodrážku (Česká geologická služba) jsou horniny přeplněné zkamenělými mlži. Jedinečně zachovalé fosílie jsou až 70 milionů let staré

Objev kostry lachtana mezi dinosaury, živočišných hub, o kterých téměř nic nevíme, nebo vymřelých hlavonožců. To jsou zářezy českých vědců z polární stanice Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse.

Česká republika má vlastní polární stanici na ostrově Jamese Rosse od roku 2007. Postavila ji brněnská Masarykova univerzita a tamní vědci právě zveřejnili hned několik jedinečných nálezů.

Mezi ty nejvýznamnější patří kosterní pozůstatky velkého vodního ještěra plesiosaura, fosilní schránky obřích amonitů a loděnek nebo zkamenělá dřeva stromů.

Plesiosaurus

Paleontolog Radek Vodrážka z České geologické služby v Meteoru představil nález plesiosaura. Jeho kosterní pozůstatky nalezli čeští vědci už 18. ledna 2012 na ostrově Vega.

plesiosaurus

Po jejich prozkoumání určili, že šlo o jedince pět až šest metrů velikého. Takové srovnatelné nálezy jsou v Antarktidě zatím jen dva.

Plesiosaurus byl masožravý, lovil drobné ryby, dokázal se dostat i na souš. I když měl velké a těžké tělo, ve vodě byl obratný a hbitý dravec. Podobně jako dnešní lachtani.

Unikátní živočišné houby

Dalším objevem je nález zkamenělin živočišných hub. Říká se jim Spongie nebo poryfera. Je to vůbec nejvýznamější vědecký objev, protože o nich se toho ví velice málo. A dosud kostry spongií v Antarktidě nikdo nenašel.

Tyto houby mají drobné tělo. Velmi jednoduchou stavbu. Žijí přisedlé na mořském dnu.Nemají trávicí ústrojí, ani nervovou soustavu. Velikost koster těchto živočišných hub se pohybuje od 15 do 20 centimetrů.

Živočišné houby, stejně jako plesiosaurus, žily před 75 až 85 miliony let. Některé jsou staré dokonce i 120 milionů let.

Amoniti – druhohorní sépie

Tím objevy nekončí. Velmi zajímavými živočichy, jejichž schránky se podařilo nalézt, jsou amoniti. Vymřelí hlavonožci. Za jejich nejbližší příbuzné bychom dnes mohli považovat třeba sépie.

Amoniti (Amonitida) byli nesmírně rozsáhlou a početnou skupinou. Zasáhlo je hned několik vln velkých vymírání. To křídové se jim stalo osudné.

Amoniti vymřeli na hranici druhohor a třetihor. Stejně jako dinosauři. Mají pevnou schránku z uhličitanu vápenatého stočenou do ulity. V té žije tvor podobný chobotnici.

Amoniti dosahovali úctyhodné velikosti. Některé nalezené exempláře mají hodně přes 50 kilogramů.

Tak dobře zachované zkameněliny, jako jsou schránky amonitů z ostrova Jamese Rosse, se nedají nalézt nikde jinde na světě. Zachovaná schránka druhohorního amonita je cenným zdrojem informací například o teplotě vody tehdejšího moře.

Dárky k 95. narozeninám

Všechny tyto objevy zveřejnila Česká geologická služba při příležitosti oslavy svých 95 narozenin. Na příští rok paleontologové ČGS připravují s kolegy z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity obsáhlou výstavu o nalezených zkamenělinách Antarktidy. Bude slavnostně otevřena v září v Chlupáčově muzeu historie Země PřF UK na Albertově v Praze.

Záznam pořadu najdete v iRadiu.