Tryzna
Příjmení Tryzna bylo patrně odvozeno ze slovesa trýznit, tj. „trápit“, „mučit“, „pronásledovat“, asi jako přezdívka podle vlastností pro někoho násilnického a hrubého. Apelativum tryzna označuje „slavnost za zesnulé“, i tato motivace by snad přicházela v úvahu, např. jako metaforické pojmenování pro někoho, kdo velmi truchlil nebo byl melancholický. Příjmení Tryzna dnes nosí 176 osob, nejvíce jich najdete ve Vrchlabí a Jilemnici.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 201; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 185; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 73 (Trýzna)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
