Tomáš Zima: Soukromé vysoké školy pro nás nejsou konkurencí. Jejich učitelé by se museli teleportovat, aby zvládli vykázané úvazky

7. březen 2018
učitel

Kam kráčí české školství a proč se tady nikdy nic „nedotáhne“? Proč je v Česku málo kvalitních soukromých vysokých škol?

V programovém prohlášení vlády v demisi najdete část věnovanou školství. Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy ale každá vláda „přichází s konstatováním, podle kterého je hlavním pilířem státu právě školství. S tím souhlasím, ale co už tak dobré není, jsou jejich nápady na nejrůznější reformy.“

Celý školní cyklus je v porovnání s funkčním obdobím každého kabinetu mnohem delší. „Jsou to čtyři dokončené periody vlád. Reformy a nejrůznější třeba i dobré nápady se tak nikdy nedotáhnou až do konce. Nikdo nemůže ani tušit, jestli to, co vymyslela předcházející vláda, bylo dobře, nebo špatně,“ myslí si Zima.

Soukromým školám chybí učitelé

Od 90. let je i v Česku konkurence i mezi vysokými školami. Tehdy tady jako houby po dešti vznikaly soukromé školy. Dnes je všude studentů méně (kvůli slabším demografickým ročníkům) tak se začaly slučovat. „Že by ale soukromý sektor nějak podněcoval rivalitu? To si opravdu nemyslím,“ říká Zima. Těch skutečně kvalitních je prý totiž velmi málo. Třeba proto, že nemají kvalitní učitele.

„Chybí jim stálý kádr učitelů, přestože na papíře jich dost mají. Kdybyste u některých lidí sečetli všechny úvazky, které mají třeba na pěti vysokých školách, dostanete číslo větší, než má den hodin. To by se museli teleportovat a vynechat spánek, aby to všechno stihli. Taková čísla se ale objeví až po nějaké kontrole.“

Zima by prý byl velmi rád, kdyby to byl problém pouze jednotlivců… V zahraničí je hostující profesor zcela běžná profese, ale na „své univerzitě“ učí nejmíň 3−4 dny v týdnu. U soukromých škol Zimovi vadí i natažená ruka směrem ke státu. „Když si přece založíte jakoukoli soukromou firmu, musíte se uživit a ne říkat: Státe, ty mi plať.“

Vysokoškolští studenti

Program nové vlády špatný není

S dalšími obecnými principy programového prohlášení vlády hnutí ANO pak rektor víceméně souhlasí. „Třeba návrh, podle kterého by žáci základních a středních škol měli umět alespoň jeden světový jazyk stejně dobře jako češtinu. Pokud chcete uspět, tak vám jazyk, kterým mluví nějakých 10−11 milionů lidí, prostě nemůže stačit.“

Vedle češtiny je ale podle rektora nesmírně důležitá i matematika. „Klíčové věci musíte odříkat i o půlnoci. Na nich pak staví všechny technické vědy. V posledních 10 až 15 letech jsme ale z úst politiků poslouchali, že matematiku každý až tak nepotřebuje... Nikdo ani netlačil na povinnou státní maturitu, a to je špatně,“ dodává Tomáš Zima.