Tisíc terabytů na jednom optickém disku

To například představuje objem dat pro více než 10 let videa s vysokým rozlišením. Pro srovnání, na dnešní disky DVD se vejde zpravidla něco kolem 4.5 gigabytu dat, což může znamenat v praxi asi 3 hodiny videa s podobnými vlastnostmi a s maximální komprimací dat.

U dnes běžných způsobů optického zápisu informací na disky platí tzv. Abbeho mez, která říká, že čočkou fokusovaný optický paprsek nemůže být užší než polovina vlnové délky odpovídajícího světla. Ta se pro střed viditelného spektra pohybuje kolem 500 nanometrů. S čím kratší vlnovou délkou tedy optický zapisovač pracuje, tím větší hustota informací na disku může být.

Vědci však v rámci nové optické technologie tuto mez obešli, a to díky kombinaci působení dvou světelných paprsků s různými vlnovými délkami a speciálními trojrozměrnými profily. První červený paprsek používá kulový tvar, druhý purpurový paprsek má tvar toru (tedy třeba americké koblihy). Červený paprsek má úlohu primárního zapisovacího paprsku, zatímco druhý purpurový paprsek tuto funkci naopak cíleně potlačuje. Souběžným působením obou paprsků pak lze dosáhnout neuvěřitelně vysoké potenciální hustoty zápisu informací. Efektivní poloměr ohniskové skvrny výsledného působícího paprsku se totiž rovná neskutečným 9 nanometrům, což je asi jedna desetitisícina průměru lidského vlasu.

O potenciální hustotě zde mluvíme proto, že je navíc třeba najít vhodný materiál, tedy substrát pro zápis a uchování opticky ukládaných informací. Vědci předpokládají, že struktura zápisu na odpovídajícím optickém disku bude trojrozměrná, což právě umožní zmíněnou vysokou hustotu ukládaných informací

Zdroje: Science Alert, The Conversation, Nature Communications, CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation), Australia