Tibetský sen. Dokument o tam, jak děti Tibeťanů přecházejí Himaláji, aby se v Indii mohli učit

Choepak zná historii Tibetu. Její sestra ne. Stejně jako mnoho jiných Tibeťanů

Choepak v osmi letech přešla Himálaje. Ve skupince 10 dětí, kterou vedl její strýc, byla nejmladší. Svou rodinu neviděla už od roku 2007 a možná ji neuvidí už nikdy. Nechápe, jak někteří Tibeťané (včetně její sestry) mohou věřit tomu, že jsou ve skutečnosti pouze částí Číny. Choepak je hrdá na to, že je Tibeťanka, a pravdu o historii své země se snaží šířit, kde může.

Tenzin Gyaltsen z Tibetu do Indie utekl ve svých osmi letech

Tenzin Gyaltsen pochází z Khamu. Z Tibetu do Indie utekl v osmi letech. Rodiče mu chtěli poskytnout dobré vzdělání v rodném jazyce. Tenzin věří, že se brzy zase shledá se členy své rodiny. Díky jeho svatosti dalajlámovi má prý pořád naději na lepší budoucnost.

Tibet v Indii

Tibet je pod čínskou nadvládou od roku 1951. Tibeťané mohou své tradice svobodně udržovat leda v sousední Indii. V himálajském Ladaku, nazývaném též Malý Tibet. Zde se taky nachází několik tibetských exilových vesnic a škol.

Ladak je kulturou, jazykem i náboženstvím blíž Tibetu než hinduistické Indii. A právě náboženství a kláštery udržují tibetskou kulturu alespoň z části živou.

Peníze pro Ladak

Petr Ďásek po návratu z Nepálu na podzim roku 2001 uspořádal první ročník Festivalu ProTibet v Ostravě. Od té chvíle se festival pořádá každoročně a po celé republice. Výdělek z festivalu jde do cílové oblasti projektu – Ladaku.

První kroky pro podporu přímo tibetských dětí v exilu uskutečnil Petr v létě 2008. Členové sdružení MOST navštívili Tibetan Homes Foundation (dále jen THF) v Mussoorie v Indii. Dětem navštěvujícím tamní školy je určen výtěžek z projektu „Kmotrovství na dálku“, který Petr založil společně s ředitelkou organizace MOST Janou Neborákovou.

Tibetská SOS vesnička

Děti na cestě z Tibetu do Indie musely překonat pětitisícové vrcholy Himálají|foto: Jana Neboráková, Petr Ďásek

THF založil v roce 1962 sám dalajláma a dnes se stará o 2500 tibetských dětí žijících v indickém exilu. Všechny děti se do THF dostaly přes Himálaje díky průvodcům. Ti nesli plnou odpovědnost za to, že se děti v pořádku dostanou do Nepálu, což je jediná možná úniková cesta do Indie.

Jak je mohli jejich vlastní rodiče na tak náročnou a nebezpečnou cestu vůbec poslat? Dětem v Tibetu je odpíráno právo na vzdělání. Existuje malé množství velmi drahých tibetských škol, ve kterých se vyučuje pouze to, co nařídí čínská komunistická vláda.