Tasmánského čerta sžírá rakovina
Ďábel medvědovitý vypadá jako nepovedený kříženec zuřivého psa a medvěda. Blízko mají ale spíše ke klokanům, stejně jako oni také nosí mláďata ve vaku. Na rozdíl od nich ale nejsou ďáblové oblíbenými postavičkami pohádek. A není divu. Jejich životní příběh připomíná spíš horor, a to včetně konce.
Příspěvky Meteoru 10. 12. 2016
01:05 Nejvytrvalejší letec mezi ptáky
07:44 Proč vozítko na Marsu pojede objížďkou?
13:46 Tasmánský čert má namále
21:15 Skvrnité hvězdy, které něco brzdí i roztáčí
32:00 Vlčák Kazan
33:40 Co cítí psi?
V Austrálii byl ďábel medvědovitý vyhuben už 400 let před příchodem prvních evropských osadníků a namále má teď už i v Tasmánii. Za jeho neštěstím tentokrát nestojí člověk, ale nemoc. Rakovina tváře.
Maska smrti
Poprvé byla rakovina tváře u tasmánského čerta zaznamenána v roce 1995. Dnes je situace alarmující. „Onemocnění ohrožuje existenci celého druhu, 90 procent někdejší populace v důsledku nemoci vymřelo,“ uvedl v Meteoru profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Rakovina se šíří poměrně rychle přenosem ze zvířete na zvíře při soubojích, a ty jsou u ďáblů časté. „Jejich námluvy i kopulační rituály jsou násilné. Samec kouše samici při námluvách a jsou tam divoké souboje mezi samci. Koušou se do tlamy a právě při kousání se onemocnění šíří,“ vysvětlil Hořejší.
Přenosná rakovina jako výjimka
Jedná se při tom o velkou výjimku. Naprostou většinou druhů rakoviny se totiž nakazit nedá. Jak jsme říkali v jednom z minulých pořadů Meteoru, naše buňky jsou opatřeny „SPZetkami“ – nazývají se MHC proteiny. Tělo pozná, když do něj dorazí buňky s cizí SPZetkou a tělní policie (T-lymfocity) rizikové buňky najde a zlikviduje.
Jenže tělní policie tasmánských čertíků je evidentně bezzubá. Příčinu odborníci prozatím neznají. Snaží se alespoň izolovat zdravou část populace ďáblů od té nemocné a zabránit tak jejímu úplnému vyhynutí.
„Objasnění příčin, proč se u tasmánských vačnatců rakovina šíří, bude velmi zajímavé i pro nás. Může to totiž přinést poznatky celkově o biologii nádorových buněk,“ uzavřel imunolog Václav Hořejší.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.