Sympaťák České filharmonie

V lednu 2013 vyhlásila Česká filharmonie soutěž, v níž si její příznivci mohli prostřednictvím facebookové aplikace zvolit Sympaťáka České filharmonie. Reprezentanti různých nástrojových skupin se usmívali z fotografií, které mohly hlasujícím poskytnout spíše intuitivní vodítko. Zvláště těm, kteří například kvůli svému bydlišti nepatří k abonentům a nemohli tak jednotlivé hráče důvěrně znát přímo z koncertů v Rudolfinu.

Také rozhlasová dramaturgyně a dokumentaristka Alena Blažejovská se do soutěže zapojila – a to mj. proto, že chtěla jednoduše podpořit hráče na kontrabas, protože její otec Karel Kopřiva byl kontrabasistou orchestru opery a baletu Národního divadla v Brně a profesorem hry na kontrabas na brněnské konzervatoři. A navíc: reprezentant kontrabasové skupiny České filharmonie Jaromír Černík působil na fotografii opravdu jako sympaťák.

Stalo se, že kontrabasista soutěž vyhrál – a brněnská rozhlasačka vyhrála spolu s několika dalšími hlasujícími koncert v Rudolfinu, návštěvu zákulisí a přípitek se Sympaťákem České filharmonie. Tato návštěva jí potvrdila, že sympatický a o historii Rudolfina zajímavě vyprávějící Jaromír Černík si titul skutečně zaslouží. A tak se rozhodla návštěvu zopakovat s mikrofonem v ruce.

Kdo je Jaromír Černík? Narodil se roku 1957 v Praze, v učitelské rodině. Vedle základní školy byl od šesti let členem Kühnova dětského sboru a dětského sboru Národního divadla. V patnácti letech započal studia na Pražské konzervatoři, obor hra na kontrabas, která ve zkráceném cyklu ve svých dvaceti letech dokončil a pokračoval na HAMU.

Jaromír Černík v Rudolfinu|foto: Martin Kovář

Současně se studiem byl od roku 1979 členem Pražských madrigalistů, komorního souboru České filharmonie. V roce 1981 se po úspěšném konkurzu stal kontrabasistou České filharmonie, kde působí dodnes. Práce v orchestru je po celou dobu jeho působení provázena různými komorními aktivitami v řadě souborů, převážně orientovaných na barokní hudbu. Od roku 1981 je ženatý se zpěvačkou Hanou Černíkovou, s níž vychoval tři syny, aktivní hudebníky, byť ne v oblasti klasické hudby.

Jaromír Černík je však od pohledu rocker – tetovaný, s dlouhými světlými vlasy, a pokud zrovna není ve fraku, potkáte ho v černém tričku s nápisem Hearing the Voice. Co vlastně poslouchá doma – ačkoliv je 32 let zaměstnaný v České filharmonii? Jaká dobrá vůle ho drží v historické budově Rudolfina – symbolizující českou národní kulturu – kde je ve službě, jak sám říká, jako „řadový voják“? A jak se takovému „dělníkovi“ klasické hudby vlastně žije?

Jaromír Černík se angažoval i ve filharmonických odborech. Proč navíc vystupuje i na výchovných koncertech pro děti? A proč se asi právě on stal "tváří" České filharmonie“?

Na to vše se pokusí odpovědět dokument, ve kterém vás Jaromír Černík navíc provede svým pracovištěm, a to až po samotnou nejvyšší stříšku Rudolfina, odkud je staroslavná Praha vidět jako na dlani.

Záznam pořadu Dobrá vůle naleznete na tomto odkazu do 1. října 2013.

Zvukový mistr: Lukáš Dolejší
Dramaturgie: Lenka Svobodová
Režie: Radim Nejedlý