Švestka
Příjmení Švestka je motivačně průhledné, vzniklo z apelativa švestka. Stejně tak máte např. příjmení Slivka, Hruška či Bluma. Ovšem, proč byl původní nositel příjmení pojmenován právě takto, asi nezjistíme, mohl např. mít švestkový sad apod. Z hlediska gramatického je zajímavá změna rodu a s tím související skloňování ‒ je ta švestka (jako žena), ale ten pan Švestka (jako předseda), hovoříte o švestce, ale o panu Švestkovi. Švestka je příjmení běžné, dnes jej nosí 1620 osob.
Použitá literatura:
M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 29, s. 34; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 194; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 155; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 201
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
