Švec
Švec je příjmení běžné, dnes jej nosí 9413 obyvatel. Je motivačně průhledné, vzniklo z apelativa švec, tedy „ten, kdo šije boty“. Německým ekvivalentem tohoto příjmení je Schuster. Můžete zmínit to, co někdy dělá problémy ‒ příjmení Švec můžeme skloňovat ve 2. pádě Ševce i Švece, analogicky proto máme i dvojí možnou podobu přechýleného příjmení, a to vedle Švecová též Ševcová, záleží na rodinné zvyklosti, kterou z možností budou užívat, forma Švecová je přitom častější.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 1983, s. 244; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 258–9; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 28; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 68; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 210; Pana Ševce či Švece?, Naše řeč, 1, 1917, 7, s. 221
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
