Stehnonožka ke svačině. Čeština je školní předmět snů
Mistr českého jazyka Karel Čapek napsal, že „řeč je sama duše a kultura národa“. Na nejnižším stupni škol se vyučuje od dob Marie Terezie. V některých obdobích byla znakem undergroundu a odboje. Bacha si museli dát studující třeba za absolutismu Alexandra Bacha. Obnovení výuky na všech pražských školách odhlasovalo zastupitelstvo 11. září 1861. Základy moderní češtiny položilo obrození. Pro ně byla hlavní zbraní v boji za národní identitu i předmětem veděckého zkoumání.
Josef Dobrovský zkoumal pravopis porovnáním biblí. Navrhl pokrokovou změnu, která vyvolala spor na život a na smrt. Proti sobě stanuli zastánci ypsilonu a měkkého „i“. Převahu získali iotisté, protože k nim přešel uznávaný Josef Jungmann. K ničemu by však nedošlo, kdyby Češi neměli líná mluvidla. Ještě v 15. století se obě samohlásky vyslovovaly rozdílně.
Proti jejich splynutí kázal mistr Jan Hus. Bezpochyby používal i slova, která Jungmann zapracuje do prvního výkladového česko-německého slovníku. Mezi 120 000 hesly se objevily i novotvary. Slovní zásobu čistili od cizích vlivů tzv. brusiči. Potírači germanismů, rusismů a dalších -ismů nahrazovali vetřelce novými termíny. Například namísto šunky svačili stehnonožku.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
