Stehnonožka ke svačině. Čeština je školní předmět snů
Mistr českého jazyka Karel Čapek napsal, že „řeč je sama duše a kultura národa“. Na nejnižším stupni škol se vyučuje od dob Marie Terezie. V některých obdobích byla znakem undergroundu a odboje. Bacha si museli dát studující třeba za absolutismu Alexandra Bacha. Obnovení výuky na všech pražských školách odhlasovalo zastupitelstvo 11. září 1861. Základy moderní češtiny položilo obrození. Pro ně byla hlavní zbraní v boji za národní identitu i předmětem veděckého zkoumání.
Josef Dobrovský zkoumal pravopis porovnáním biblí. Navrhl pokrokovou změnu, která vyvolala spor na život a na smrt. Proti sobě stanuli zastánci ypsilonu a měkkého „i“. Převahu získali iotisté, protože k nim přešel uznávaný Josef Jungmann. K ničemu by však nedošlo, kdyby Češi neměli líná mluvidla. Ještě v 15. století se obě samohlásky vyslovovaly rozdílně.
Proti jejich splynutí kázal mistr Jan Hus. Bezpochyby používal i slova, která Jungmann zapracuje do prvního výkladového česko-německého slovníku. Mezi 120 000 hesly se objevily i novotvary. Slovní zásobu čistili od cizích vlivů tzv. brusiči. Potírači germanismů, rusismů a dalších -ismů nahrazovali vetřelce novými termíny. Například namísto šunky svačili stehnonožku.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Říše znaků. O původu jazyka i jeho zániku. Kde se mluví jazykem tok pisin?
Zatajte dech a začněte mluvit. Schopnost záměrně zastavit dýchání stála u zrodu řeči. Dozvíte se například, jak Bedřich Hrozný rozluštil prastaré chetitské písmo.
-
Bohemistka Marta Šimečková. Pozná podle řeči, odkud lidé pocházejí?
Jaké souvislosti je možné najít při zkoumání nářečí? Pozná podle řeči, odkud pocházejí lidé, se kterými mluví? Proč jsou na mapě nářečí České republiky i bílá místa?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
