Šták
Příjmení Šták můžete vyložit ze středodolnoněmeckého apelativa stake, tj. „tyč, kterou užívali k odpichování plavci na lodích“ nebo „laťka“ (např. u plotu). Jednalo se tedy buď o příjmení podle zaměstnání, a to nejspíše truhláře, který zhotovoval tyče a laťky (že by šlo o plavce, považujeme za méně pravděpodobné), nebo se jednalo původně o přezdívku pro hubenou, dlouhou osobu, podobně jako např. u příjmení Bidlo. Též se uvádí možnost výkladu z místního jména Staaken, což je dnes jedna z berlínských čtvrtí. V případě této motivace by šlo o příjmení podle původu z uvedené lokality. V současnosti u nás žije jen 25 osob s příjmením Šták, všichni jsou z Ostravy nebo ze Zlína.
Použitá literatura:
R. a V. Kohlheimovi, Duden Familiennamen, Berlin 2008, s. 579 (Staak); H. Bahlow, Deutsches Namenlexikon, München 1967, s. 485 (Staak)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
