Na vlastní kosti je třeba myslet včas. Sportujte a hlídejte si příjem vápníku, doporučuje lékařka Ludmila Brunerová.
Osteoporóza neboli řídnutí kostí je společností vnímaná jako salonní nemoc, která je v seznamu diagnóz na jednom z posledních míst, konstatuje lékařka Ludmila Brunerová. „Přitom do 30 let vám hustota kostního minerálu roste a pak už ji jen ztrácíte. Zrychluje se s věkem a výrazně akcentuje u žen po menopauze.“ Proč byla osteoporóza tak dlouho stranou zájmu? Co je na kostech tak zajímavého? Jak lze zjistit stav kostí? Trpí osteoporózou i muži?
Když se nechá dospět do zlomenin, je prý zle. „Významně to snižuje kvalitu života, zvyšuje nemocnost pacienta a současně i riziko úmrtí,“ vysvětluje v Blízkých setkáních se Stáňou Lekešovou specialistka na osteologii, diabetologii a endokrinologii.
Kdy a na co si dát pozor
Kosti mají unikátní vlastnosti a kostru bychom si měli pěstovat. „A to už od dětství, protože do 30 let vám hustota kostního minerálu roste a pak už ji jen ztrácíte. Zrychluje se s věkem a výrazně akcentuje u žen po menopauze.“
Takže na kosti je třeba včas myslet. „Je to otázka pro rodiče i adolescenty. Základem je racionální výživa s dostatkem kvalitního proteinu, vápníku a vitaminu D. Určitě bych zdůraznila význam pohybové aktivity, která je důležitá pro prevenci.“
Pohyb, pohyb, pohyb
Přesto se i ve vyšším věku dá ledacos dohnat. Doporučení lékařky je stručné: „Pohybová aktivita je skutečně klíčová, protože zapojování svalů vede k posilování kostní hmoty.“
Jen pozor na případné úrazy, takže opatrně s běháním či skákáním. „Tam roste riziko fraktury při pádu, proto se doporučuje třeba nordic walking.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.