Spíš než v plášti si mě představte v Africe. Tam jsem raději. Je to srdcovka, svěřuje se psychoterapeutka Štěpánka Podrazilová
Ráda se nechává překvapovat. „Jednou z mých typických vlastností je zvědavost, kam se věci neočekávaně rozběhnou,“ říká o sobě. Tato vlastnost ji nepochybně přivedla do Afriky. Jakým jazykem se v Ugandě dorozumívá s pacienty? Jak vnímají v Africe čas? Je dnes v Evropě velký tlak na děti? Je pro duši lepší vypustit emoce?
„Spíš než v plášti si mě představte v Africe. Tam jsem raději. Je to srdcovka,“ svěřuje se na úvod Blízkých setkání se svojí láskou k „černému kontinentu“. „Ta poslední Afrika mi přišla do života velmi nečekaně, když mi kamarádka řekla: pojď, pojedeme do Ugandy.“ Štěpánka Podrazilová váhala, protože už v Africe byla. Přesto odjela.
Teď tam pracuje na projektu pro HIV pozitivní děti a na klinice pro děti se srpkovitou anémií. „Je to příšerná nemoc, která je teď možná nejrozšířenější. Děti na ni umírají. Velká část mojí práce je edukace komunity a apel na to, aby se tamní lidi nechávali testovat, než se rozhodnou mít děti,“ přibližuje svojí práci v rámci fondu SSUUBO.
„Jela jsem připravená na to, že uvidím, bídu, nemocné plačící děti a zoufalství matek. Ohromilo mě, že děti trpí krutými bolestmi, ale jsou tiché, zaražené. Matky nehysterčí a poslušně čekají. Bylo to náročné,“ uzavírá psychoterapeutka Štěpánka Podrazilová.
Související
-
Na misích v Indii jsme jezdili rodit do džungle, říká Lucie Brázdová z Lékařů bez hranic
Afghánistán, Indie, Jižní Súdán, Sierra Leone. Tam všude pomáhala porodní asistentka Lucie Brázdová. S Lékaři bez hranic spolupracuje od roku 2012.
-
Mise jsou náročné. Přesto se tam pořád vracím. Kvůli pocitu, že žiju naplno. Zrcadlo Jana Trachty
Z medicíny nejdříve utekl. Vrátil se k ní až po těžké sepsi v Nepálu. Dnes má dětský chirurg Jan Trachta za sebou 11 misí s Lékaři bez hranic. Jak těžké pro něj mise jsou?
-
Lékaři bez hranic. Proč je organizace některým politikům trnem v oku?
Víte, proč dva muži, kteří u zrodu mezinárodní lékařské organizace stáli, nakonec její řady opustili? Kdo medicínskou pomoc financuje a kolik to všechno stojí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby
Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.
