Spíš než v plášti si mě představte v Africe. Tam jsem raději. Je to srdcovka, svěřuje se psychoterapeutka Štěpánka Podrazilová

17. březen 2023

Blízká setkání

Ráda se nechává překvapovat. „Jednou z mých typických vlastností je zvědavost, kam se věci neočekávaně rozběhnou,“ říká o sobě. Tato vlastnost ji nepochybně přivedla do Afriky. Jakým jazykem se v Ugandě dorozumívá s pacienty? Jak vnímají v Africe čas? Je dnes v Evropě velký tlak na děti? Je pro duši lepší vypustit emoce?

„Spíš než v plášti si mě představte v Africe. Tam jsem raději. Je to srdcovka,“ svěřuje se na úvod Blízkých setkání se svojí láskou k „černému kontinentu“. „Ta poslední Afrika mi přišla do života velmi nečekaně, když mi kamarádka řekla: pojď, pojedeme do Ugandy.“ Štěpánka Podrazilová váhala, protože už v Africe byla. Přesto odjela.

Teď tam pracuje na projektu pro HIV pozitivní děti a na klinice pro děti se srpkovitou anémií. „Je to příšerná nemoc, která je teď možná nejrozšířenější. Děti na ni umírají. Velká část mojí práce je edukace komunity a apel na to, aby se tamní lidi nechávali testovat, než se rozhodnou mít děti,“ přibližuje svojí práci v rámci fondu SSUUBO.

„Jela jsem připravená na to, že uvidím, bídu, nemocné plačící děti a zoufalství matek. Ohromilo mě, že děti trpí krutými bolestmi, ale jsou tiché, zaražené. Matky nehysterčí a poslušně čekají. Bylo to náročné,“ uzavírá psychoterapeutka Štěpánka Podrazilová.

autoři: Tereza Kostková , eh