Soucha
Apelativum soucha označovalo „hubeného člověka“, také „suchý strom“ nebo „hromádku sena na louce“. Příjmení Soucha tedy patří do kategorie pojmenování podle fyzického vzhledu. Dnes u nás nosí toto příjmení 163 obyvatel. Pokud by čeští nositelé příjmení Soucha měli prokazatelně francouzského předka s příjmením La Souche, jak tvrdí, pak bychom mohli přijmout i výklad ze starého francouzského apelativa souche, tj. „kmen“, „pahýl stromu“, popř. „primitivní lávka přes potok z kmene stromu“.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 173; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 46; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 259; A. Dazat, Dictionnaire étymologique des noms de famille et prénoms de France, Paris 1951, s. 556 (Souche)D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 173; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 46; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 259
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
