Smrt pod zemí. Případ důlního neštěstí v severních Čechách
Sérii explozí v dole Nelson nepřežil v lednu 1934 téměř žádný ze 140 horníků. Zachránili se čtyři. Po příčinách pátrala vyšetřovací komise. Našla viníky?
Byl 3. leden 1934, 16 hodin a 45 minut. V obci Osek a v širokém okolí se náhle zachvěla země a po následné sérii explozí se roztřásly i domy. V dole Nelson právě probíhala odpolední směna. Pro mnohé poslední.
Ze 140 horníků se zachránili čtyři. Další dva lidé zemřeli na povrchu v troskách. Další dvě oběti si vyžádaly záchranné práce. V den neštěstí se podařilo vynést jen ostatky 13 horníků. Pak byl důl zazděn kvůli hrozbě dalších explozí.
Zabíjely studené smrady?
Poslední tělo bylo z dolu vyneseno až v roce 1938. Po obětech katastrofy zůstalo 128 vdov a 266 sirotků. Došlo k zanedbání bezpečnostních předpisů? Anebo se v nestabilním důlním prostředí náhle zvýšila koncentrace plynů a někdo škrtl okovanou botou o kámen?
Na to se snažila přijít vyšetřovací komise, ustanovená už dva dny po výbuchu. Vedl ji báňský rada dr. Bohuslav Volejník. Vyšetřováním, které budilo velké emoce veřejnosti, bylo pověřeno ale i pražské četnické velitelství v čele se štábním strážmistrem Václavem Vyskočilem.
Co řekli vyšetřovatelům svědci nehody a pozůstalí? Stěžovali si někdy horníci na pracovní podmínky? A co vypověděl všemi obávaný závodní inženýr Štěpán Beisser?
Související
-
Výbuch. Každý, kdo viděl, co se stalo, shořel na uhel
Plzní 25. května 1917 otřásl mohutný výbuch. Je válka. Podle rakousko-uherské generality jde o sabotáž. Zjistí komisař Vaňásek, proč došlo v muniční továrně k tragédii?
-
Vražda v dole. Případ šikany mezi horníky, před kterou každý zavíral oči
Šikana v práci na Karvinsku vyústila ve zmaření dvou životů. Obětí ale možná mělo být více...
-
Vražda na Šibeničním vrchu. Horor z konce prosince 1936
Mráz, tma, mrtvola na Šibeničním vrchu u Nového Strašecí. Fakta jak z hororu, ale tohle se skutečně stalo. Na prosinec roku 1936 místní občané vzpomínali ještě dlouho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
