Šmolík
Zápis o Petru Šmolíkovi máte již z roku 1481. V současnosti u nás žije 677 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdete na Plzeňsku a v Rokycanech. Příjmení Šmolík má podle Dobravy Moldanové patrně stejnou etymologii jako Smolík, vychází tedy ze slovesa smolit ve významu „špinit“, případně též z apelativa smola, tj. „míza jehličnatých stromů“ nebo „výrobek z pryskyřice“. Mohlo být motivováno povoláním, ale také se mohlo jednat o přezdívku podle vlastností, o přenesené označení „pomalého člověka“ (říkalo se „táhne se jak smůla“). Srov. Šmoldas. Máte ale i židovské příjmení Šmol, které se vykládá z rodného jména Samuel, v jidiš Šmohel.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 186; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 40; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 201
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
